Žalobu na zničení pomníku podala Komunistická strana Slovenska. Výtvarníkům u soudu mimo jiné pomohl i posudek od českého historika Petra Blažka. „Napsal jsem ho na základě prosby Petera Kalmuse, jako historik, a ten soud samozřejmě považuji za absurdní. Biľak patří mezi tu skupinu politiků, která se obhajovat nemá,“ řekl Blažek pro server Lidovky.cz.
V historickém posudku se píše, že umělci měli na občanský odpor právo. „Památník Vasila Biľaka v Krajnej Bystrej, který je umístěn na veřejně dostupném místě, je proto oprávněně nutné hodnotit jako nemorální propagaci zločinů totalitního režimu a znevažování památky jeho četných obětí,“ píše se v dokumentu, který zveřejni server minulost.cz.
Vasil Biľak na snímku z prosince 1989.
Posudek se odvolává na slovenský zákon číslo 125/1996 o nemorálnosti a protiprávnosti komunistického systému. Obdobný zákon platí i v Česku už od roku 1993.
„V tomto kontextu je na místě čin Ľuboše Lorenze a Petera Kalmuse hodnotit jako občansky a morálně oprávněný protest proti zneužívání veřejného prostoru k propagaci jednoho z hlavních představitelů totalitního režimu,“ dodává posudek.
Výtvarník Peter Kalmus rozhodnutí soudu vítá. „Pár hodin po ukončení absurdního procesu jsem s rozhodnutím soudu spokojený a samozřejmě nejen my, ale i veřejnost, která chápe, jakým zlem byl komunistický režim pod taktovkou Kremlu,“ řekl Kalmus pro server Lidovky.cz.
Prokurátor proti usnesení soudu podává stížnost. Výtvarníkům v případě prokázání viny hrozilo až roční vězení. Nicméně prokurátor navrhoval podmíněný trest a žádal uhrazení škody Komunistické straně Slovenska (KSS).
„Jsem rád, že renomovaný historik Petr Blažek připravil stručný a jasný posudek o zločinci, vlastizrádci a morálnímu vrahovi Vasilu Biľakovi.
Krátce po procesu s výtvarníky někdo znovu poškodil Biľakův pomník a přelepil ho páskami.
Zájem veřejnosti
Umělci byli za poničení památníku stíháni, neboť prý způsobili škodu 1600 euro. Soudní proces probíhal za obrovského zájmu aktivistů i novinářů. Pomník stál ve městě Krajná Bystrá - rodišti komunisty Biľaka. Ten proslul v roce 1968 posláním zvacího dopisu, který pomohl k okupování Československa vojsky Varšavské smlouvy.
Biľak byl za tento čin stíhán. Slovenské soudy případ vrátily k došetření a prokuratura vyšetřování přerušila, protože se nepodařilo získat z Ruska originál dopisu, aby se posoudila pravost Biľakova podpisu. Biľak zemřel v únoru před dvěma lety a nikdy nebyl potrestán.
