Sobota 23. října 2021, svátek má Teodor, Theodor
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Natřeme žhnoucí města na bílo

Česko

ÚHEL POHLEDU

Právě nyní je vidět, co globální oteplování nakonec s planetou udělá. Chcemeli nahlédnout do budoucnosti, stačí odjet do Pekingu, Atén, Tokia nebo v podstatě kteréhokoliv jiného města na zeměkouli.

Většina městských oblastí světa totiž v uplynulých desetiletích zažila mnohem dramatičtější zvýšení teplot, než je růst o 2,6 stupně Celsia, který se vlivem globálního oteplování v příštích sto letech očekává.

Tento jev je tak prostý, že ho lze snadno pochopit. Během horkého dne v New Yorku se místní obyvatelé neuvelebí na asfaltových parkovištích nebo betonových chodnících, nýbrž na trávnících Central Parku. Cihly, beton a asfalt - tedy stavební materiály, z nichž jsou města vyrobena - pohlcují mnohem více slunečního tepla než vegetace v přírodě.

V celém městě je mnohem více asfaltu než trávy. Vzduch nad městem se proto zahřívá.

Tento jev s názvem „městský tepelný ostrov“ byl odhalen počátkem devatenáctého století v Londýně.

Pokračování na straně 12

Dokončení ze strany 1

Dnes se nejrychleji rostoucí města nacházejí v Asii. V Pekingu je ve dne zhruba o 10 stupňů Celsia a v noci o 5,5 stupně tepleji než v okolní krajině. Ještě větší rozdíly existují v Tokiu. V srpnu tam byly teploty o 12,5 stupně vyšší než v okolní krajině a vyšplhaly se až na 40 stupňů Celsia - toto spalující vedro přitom nezasáhlo pouze centrum města, ale i zhruba 8000 kilometrů čtverečních okolního území.

Při pohledu na rychle rostoucí města, jako je texaský Houston, vidíme skutečný efekt městského tepelného ostrova. V posledních dvanácti letech se Houston rozrostl o 20 procent neboli o 300 000 obyvatel. Během této doby se noční teplota zvýšila asi o 0,8 stupně celsia. Za sto let by to znamenalo obrovský nárůst o 7 stupňů.

Teploty značně změní i jednoduchá řešení Zatímco však aktivisté z řad celebrit varují před hrozící zkázou v důsledku klimatických změn, schopnost těchto měst vyrovnat se s rostoucí teplotou nabízí realističtější pohled na věc. Navzdory dramatickému zvýšení teploty v uplynulých padesáti nebo sto letech se tato města nezhroutila.

Přestože teploty vzrostly, počet úmrtí z vedra se snížil díky zlepšené zdravotní péči, přístupu ke zdravotnickým zařízením a klimatizaci. Máme mnohem více peněz a mnohem větší technologické schopnosti adaptovat se než naši předkové.

Kromě oteplování vlivem městského tepelného ostrova budou města samozřejmě zasažena také zvýšením teplot způsobeným CO2. Máme však příležitost jednat. Na rozdíl od našich předků, kteří s městskými tepelnými ostrovy udělali jen velmi málo nebo vůbec nic, my jsme v dobrém postavení, abychom se s mnoha jejich následky utkali.

Aktivistické celebrity se zaměřují výlučně na snižování CO2, avšak pokud bychom řešili problém městských tepelných ostrovů, mohli bychom dosáhnout mnohem více -a s mnohem nižšími náklady. Jednoduchá řešení mohou teploty značně změnit.

Vyberme si budoucnost Města jsou teplejší než půda kolem nich, protože jsou sušší. Postrádají vlhké zelené prostory a jejich kanalizační systémy účinně odvádějí vodu. V Londýně je vzduch kolem řeky Temže chladnější než o několik bloků dále v zastavěných oblastech. Vysadíme-li stromy a vybudujeme vodní objekty, nezkrášlíme jen okolí, ale také je ochladíme -podle klimatických modelů i o více než 8 stupňů Celsia.

A navíc, i když se to může zdát téměř komicky prosté, je jedním z nejlepších přístupů ke snižování teploty natírat věci nabílo. Města mají spoustu černého asfaltu a tmavých budov pohlcujících teplo. Zvýšením odraznosti a stíněním lze do značné míry předejít hromadění tepla. Natřete většinu města nabílo a můžete snížit teplotu o 10 stupňů Celsia.

Tyto možnosti jsou jednoduché, zřejmé a cenově efektivní. Vezměme si Los Angeles. Vybavíme-li většinu z pěti milionů domů v tomto městě novými, světlejšími střechami, natřeme-li čtvrtinu silnic nabílo a vysadíme-li 11 milionů stromů, dosáhnou jednorázové náklady přibližně jedné miliardy dolarů. Poté však každý rok snížíme náklady na klimatizaci asi o 170 milionů a dalších 360 milionů ušetříme díky snížení smogu. Zároveň bychom tím snížili teplotu v L. A. asi o 3 stupně Celsia - což přibližně odpovídá zvýšení teploty předpokládanému pro zbytek tohoto století.

Porovnejme tuto částku se 180 miliardami dolarů určenými na realizaci kjótského protokolu, který nebude mít prakticky žádný efekt.

V souvislosti s řešením globálního oteplování se o nejrozumnějších opatřeních momentálně příliš nemluví. To se musí změnit. Opravdu si musíme vybrat, jakou budoucnost chceme.

Ač se to může zdát téměř komicky prosté, jedním z nejlepších přístupů ke snižování teploty je natírat věci nabílo

Bjorn Lomborg, organizátor Kodaňského konsensu, mimořádný profesor Kodaňské obchodní fakulty a autor knih Skeptický ekolog a Cool It (Zchlaďte hlavy).

(c) Project Syndicate, 2007

O autorovi| BJORN LOMBORG autor knihy Skeptický ekolog

Syndrom Petra Pana. Proč někteří muži nikdy nedospějí a žijí jako paraziti

Premium V každém chlapovi zůstává kousek kluka, ale musí to být právě jen ten kousek. Pokud muž nechce vyrůst a převzít...

Čína má Evropu v hrsti, za pár týdnů dojde hořčík. Auto bez něj nevyrobíte

Premium Vše nasvědčuje, že současná čipová krize v automobilovém průmyslu je jen zahřívacím kolem před tím, co se na Evropu...

Váš syn bude žít jen pár týdnů. Zpověď matky zesnulého hokejisty Buchtely

Premium Přežít své dítě. Pro každého rodiče ta nejhorší představa. Teprve dvacetiletý hokejista Ondřej Buchtela zemřel loni v...

Mohlo by vás zajímat