PRAHA Je všední den odpoledne a na rušné silnici v Praze-Hostivaři projíždí jedno auto za druhým. U krajnice stojí policisté a vyhlížejí, koho zastaví. Za chvíli jeden z nich udělá krok do silnice a zamává plácačkou. Za chvíli už říká: „Dobrý den, pane řidiči. Silniční kontrola.“ Kontrolou dokladů však od Nového roku práce policejní hlídky nekončí. „Poprosím vás o dechovou zkoušku,“ ozve se totiž vzápětí.
Za půl hodiny policisté zastaví asi deset vozů. A všechny řidiče otestují, jestli před jízdou nepili. „Je to jak kdy. Někdy nechytíme nikoho, jindy třeba dva,“ říká nadstrážmistr Vojtěch Beránek, který má na starosti měřicí přístroj. Řidičům dává hygienicky zabalené náustky na jedno použití a radí jim, jak dechovou zkoušku provést.
Léky dechovou zkoušku neovlivní Před každým testem se také on nebo jeho kolega nezapomene zeptat, zda řidiči neberou nějaké léky. Jejich vliv na výsledek testu je však podle Beránka minimální. Když navíc měřák ukáže hodnotu pod 0,23 promile, opakují policisté zkoušku po několika minutách pro jistotu znovu.
Samotný test přitom trvá jen několik vteřin. Řidič nebo řidička si sami rozbalí náustek a nasadí ho na měřicí přístroj. Pak se zhluboka nadechnou a fouknou do přístroje. I když je většina kontrolovaných trochu nervózní, zvládnou to bez problémů. „Měla jsem trochu strach, protože jsem astmatička, ale vše v pořádku,“ říká těsně po dechové zkoušce řidička žlutého fiatu. Stejně jako všichni kontrolovaní nadýchala „samé nuly“, jak policisté říkají situaci, kdy přístroj nezachytí žádný alkohol. „Náustek je váš, na památku,“ smějí se. Když pak žena odjíždí, ještě se s ní loučí. Ani většina ostatních řidičů nemá s kontrolou problém. O povinných alkoholových testech vědí. „Já nepiji, takže je mi to jedno,“ tvrdí řidička modrého fordu. A její slova potvrzuje i řidič béžového volkswagenu. Dechová zkouška ho prý neobtěžuje. Policisté také kontroly zbytečně neprotahují. Zastavují jedno auto za druhým a vše probíhá rychle a hladce. „Vozy vybíráme náhodně,“ říká nadstrážmistr Petr Jandl, který řidiče zastavuje a v průběhu dechové zkoušky kontroluje jejich doklady. Upozornit na sebe prý ale může ten, jehož vůz má třeba technický problém.
Beránkovi ani Jandlovi se přitom zatím ani jednou nepřihodilo, že by někomu dechová zkouška vadila. „Většinou je to bez problémů,“ tvrdí Jandl. Když řidič nebo řidička alkoholový test odmítne, sepíší s ním policisté protokol a odešlou ho na pražský magistrát. Složitější je, když si řidič nebo řidička vyžádá krevní zkoušku. „Je to pro nás hodně papírování,“ říká Beránek. Když je navíc takový test negativní, zaplatí ho policie.
