Před ruským velvyslanectvím na náměstí Borise Němcova se objevilo několik transparentů. Jeden například zobrazoval rudé zdi Kremlu s ruským nápisem „vrazi“. Další zase v azbuce volal po „svobodné politice“.
Demonstrující Rusové na místo přinesli i malovaný portrét Navalného. Svíčky zapálili u jeho fotografie, přičemž skromnou pietou uctili i jiného zesnulého předáka ruské opozice, Borise Němcova. Po něm je náměstí před velvyslanectvím pojmenované.
„Inspiroval nás, dával nám naději na světlou budoucnost a naučil nás bojovat za svobodu,“ řekla jedna z organizátorek akce a bývalá spolupracovnice Navalného Alina Ivanovová. Uvedla, že ji Navalnyj naučil hlavně vidět nespravedlnost a zajímat se o politiku. Kdyby byl dnes naživu, pokračoval by podle ní ve své snaze vytvořit svobodné Rusko a ukončit ruskou invazi na Ukrajinu z února roku 2022.
Podle agentury DPA v Moskvě policie umožnila lidem přístup na moskevský Borisovský hřbitov, aby na Navalného hrob mohli položit květiny. Vzdát hold přednímu kritikovi Kremlu přišli také někteří zahraniční diplomaté, včetně americké velvyslankyně v Moskvě Lynne Tracyové a velvyslance EU v Rusku Rolanda Galharaguea.
Vdova po Navalném Julija Navalná na Instagramu napsala, že za poslední rok nebylo dne, kdy by na svého muže nemyslela, nesmála se s ním, neradila se s ním či se s ním nepřela. „Moc tě miluji, moc mi chybíš, moc se mi stýská,“ uvedla.
Evropská unie v neděli podle agentury AFP v prohlášení zveřejněném rok od Navalného úmrtí uvedla, že za smrt opozičníka nese „konečnou odpovědnost“ ruský prezident Vladimir Putin. Vyzvala také k propuštění všech politických vězňů v Rusku.
V roce 2020 byl Navalnyj otráven nervově paralytickou látkou, z čehož obvinil Kreml, který to naopak vždy popíral. Jeho rodina a spojenci docílili toho, že byl k léčbě letecky přepraven do Německa. O pět měsíců později se vrátil do Ruska, kde byl okamžitě zatčen a uvězněn na poslední tři roky svého života.
Zemřel náhle, v přísné vězeňské kolonii ve městě Charp v Jamaloněneckém autonomním okruhu na Sibiři. Bylo mu 47 let. Za oficiální příčinu úmrtí ruské úřady označily trombózu. Vdova Julije Navalná z manželovy smrti viní Putina.
Jeho pohřbu se loni 1. března zúčastnily desetitisíce lidí, což byl vzácný projev vzdoru v zemi, kde jakékoliv pouliční shromáždění nebo jen individuální veřejné projevy vzdoru často vedou k okamžitému zatčení.
České ministerstvo zahraničí v neděli k prvnímu výročí Navalného úmrtí zveřejnilo společné prohlášení s dalšími 17 státy, mimo jiné s Austrálií, Kanadou, Francií, Polskem či Litvou, Lotyšskem a Estonskem. Vyjádřily v něm opět soustrast Navalného rodině.
Zdůraznily, že konečnou odpovědnost za jeho smrt nesou ruské orgány. „Rok po jeho smrti se situace v Rusku v oblasti lidských práv stále zhoršuje. Kreml potlačuje pokojný disent, udržuje atmosféru strachu a podkopává právní stát,“ uvedly země v prohlášení.
5. února 2021 |
