Neděle 26. ledna 2020svátek má Zora 0 °C zataženo Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Návrat českého lva. Loga ministerstev získají po vzoru dalších zemí jednotný vzhled

Lev navržený Unií grafického designu. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Lev navržený Unií grafického designu. | foto: UGD

PRAHA Podle legendy si lva do svého štítu vydobyl kníže Bruncvík, když zvíře zachránil před drakem. Kočkovitá šelma se stala součástí české identity a nachází se v malém i velkém státním znaku. Nyní se dost možná vrátí jako hlavní symbol České republiky. Lev by se měl stát jednotným logem pro všechna ministerstva, a možná i jim podřízené úřady.

Tahounem této ideje zřejmě bude ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), podobně jako v případě nového inovačního sloganu republiky „Country for the Future“.

„V rámci jednání vlády padlo rovněž zadání k přípravě postupného zavedení jednotné identity státní správy,“ řekl serveru Lidovky.cz šéf resortu Karel Havlíček (ANO). Zároveň připustil, že se kromě národních barev nabízí právě symbol lva. „Návrh konkrétní jednotné identity je v tuto chvíli ale v přípravě a projde samozřejmě diskusí napříč resorty,“ doplnil ministr.

Jiří Louda, významný představitel české a evropské heraldiky, je autorem...

Jiří Louda, významný představitel české a evropské heraldiky, je autorem českého státního znaku.

V první fázi by to znamenalo konec rozličných grafických řešení log jednotlivých úřadů. Jde například o barevný strom ministerstva zemědělství, klubko silnic ministerstva pro místní rozvoj či stěží rozluštitelná čtyři barevná pole ministerstva zdravotnictví. Grafickou unifikaci zřejmě dostane na starost nedávno vzniklý národní marketingový tým.

Mantinely užívání státních znaků podle zákona

  • Státními symboly České republiky jsou velký a malý státní znak, státní barvy, státní vlajka, vlajka prezidenta republiky, státní pečeť a státní hymna.
  • Státní barvy jsou bílá, červená a modrá v uvedeném pořadí.
  • Státní znak mohou používat pouze tzv. oprávněné osoby. Těmi jsou například Poslanecká sněmovna, Senát, soudy, obce, kraje, diplomatické mise, Nejvyšší kontrolní úřad, ozbrojené a bezpečnostní sbory, státní fondy, státní kulturní a vědecké instituce nebo sportovci při reprezentaci země.
  • Jiným než zákonem či podzákonným právním předpisem výslovně stanoveným způsobem státní znak užívat nelze.

„Konkrétní představu o tom, jak by měl celý proces probíhat, bychom chtěli mít v březnu,“ řekl pro Lidovky.cz člen týmu a zároveň mluvčí MPO Robin Čumpelík.

Zatím je podle něj nejpravděpodobnější varianta, ve které by logu každého úřadu dominoval český lev, oddělený zřejmě linkou od názvu samotného ministerstva. Jestli bude lev umístěn na červený štít, nebo bude stát samostatně, zatím není jasné.

Logo ministerstva zahraničí z dílny Studia Najbrt.

Logo ministerstva zahraničí z dílny Studia Najbrt.

Jedním ze zvažovaných návrhů je i současné logo ministerstva zahraničí (na snímku) od grafika Aleše Najbrta. V podobném duchu už mají svou státní identitu zavedenou například Slovensko, Německo či Španělsko.

Celý proces sjednocení grafické identity urychlila podle informací serveru Lidovky.cz nedávná studie Unie grafického designu z pera Ondřeje Kafky a jeho kolegů, kterou má redakce k dispozici. „Cílem této analýzy je ukázat, jak lze změnit stávající chaos – roztříštěnou identitu ministerstev a dalších úřadů –, a začít konečně budovat značku ČR jako ‚jeden tým‘,“ uvádějí autoři v úvodu materiálu, který mimo jiné hovoří o stovkách nekvalitních značek a grafických manuálů, jež státní instituce nyní využívají. „Úřady státní správy si musejí uvědomit, že byly zřízeny proto, aby sloužily občanům naší země, a potlačit své ambice se navzájem od sebe odlišovat,“ kritizuje Kafka se svými kolegy současný stav.

Znaky řazené dle důležitosti

Že se v dohledné době oficiální logo připravuje, potvrdil i mluvčí nově vzniklé Národní sportovní agentury Jakub Večerka. Úřad vedený poslancem Milanem Hniličkou (ANO) zrovna chystal své vlastní logo, když se o záměru sjednocování dozvěděl. „Proto jsme se rozhodli zbytečně neutrácet peníze za nové logo a počkat. Nově vzniklé společné logo použijeme jako první úřad v České republice,“ řekl Večerka.

Dle Kafky by nejlepším řešením bylo nevymýšlet novoty a využít stávající státní znaky. „Podle našich zkušeností si ministři i úředníci stejně nejradši dávají na dokumenty a vizitky státní znaky místo různých log. Státní symboly jsou přece jen majestátnější,“ řekl pro Lidovky.cz grafik Kafka a zároveň nabídl jako možné řešení to, jež využívá hierarchii.

Státní symbolu

„Úřad vlády, Pražský hrad, Poslanecká sněmovna a Senát jakožto nejvyšší ústavní instituce by mohly používat velký státní znak,“ vyložil svou vizi Kafka. Následovat by podle něj mohla ministerstva, jež by využívala malý státní znak s dvouocasým lvem na červeném štítu a oba státní znaky by tak našly své využití.

Lev jakožto symbol české státnosti doplnil původní černou orlici na stříbrném poli v období počátku třináctého století, v jehož druhé polovině se na českých mincích už objevují obě zvířata. Dnes už tradičního stříbrného dvouocasého lva na červeném podkladu přijal jako své erbovní znamení Přemysl Otakar II. v roce 1247. Lev se samozřejmě objevil na státních symbolech první republiky. Největší stylizací prošel v roce 1960, kdy mu komunistický režim vetkl nad hlavu místo korunky pěticípou hvězdu a na hruď nový znak Slovenské socialistické republiky, kde místo dvojramenného kříže figuroval stylizovaný plamen.

Kvůli tomu, že tvar štítu, na němž byl lev umístěn, se v toku času měnil, obměňovala se i figura zvířete. Na současné podobě státních symbolů je lev zobrazován ve výskoku, tedy s jednou zadní tlapou vystrčenou vpřed. Třeba na prvorepublikové verzi stál na obou zadních tlapách, což se dle heraldiků běžně dělá, aby lev patřičně vyplnil prostor pro něj stanovený.

Malý a velký státní znak, stejně jako prezidentskou standartu, jak jsou známé dnes, nakreslil heraldik Jiří Louda na přání prvního českého prezidenta Václava Havla. Jím ztvárněný státní znak byl v roce 1992 umístěn do Poslanecké sněmovny, později pak zapůjčen na Pražský hrad, kde však zmizel a dodnes se jej nepodařilo najít. Louda tak musel nakreslit znaky znovu a co nejpřesněji svou předchozí práci zkopírovat.

Později se mezi grafiky stala velmi oblíbenou varianta lva nakreslená jejich kolegou Františkem Štormem, který ji dal veřejně k dispozici. Dostala se tak třeba do loga Národního divadla, fotbalové asociace či Ústavního soudu.

Tutéž variantu později převzal také Úřad vlády, kterému se však nevyhnuly potíže. Neznámý autor použitého návrhu totiž na kresbě vynechal oko lva, které nechával domalovávat v roce 2014.

Předmětem přehmatů bývá i česká trikolora, třeba na kravatách politiků. Často se totiž plete s#ruskou, slovenskou a slovinskou – skládají se ze stejných barev, ale liší se jejich pořadím. V české trikoloře je seshora bílý, červený a modrý vodorovný pruh, zatímco v ruské a stejně i slovenské a slovinské je to bílý, modrý a červený pruh. Ruskou variantu si loni při oslavách výročí 17. listopadu omylem uvázal premiér Andrej Babiš (ANO).

Michal Bernáth

Autor

Michal Bernáthmichal.bernath@lidovky.czČlánky
Premium

Do dvou let se ukáže neudržitelnost elektroaut, říká bývalý šéf Škoda Auto

Vratislav Kulhánek v lednu 2020 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Vadili jsme hlavně značce Volkswagen, když jsme postavili Octavii proti Golfu, říká v rozhovoru pro LN Vratislav...

Premium

Parkování zadarmo díky fíglu. Stačí si připlatit za vlastní espézetku

Parkuj na modré | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Češi parkující v centru Prahy na takzvaných modrých zónách zkoušejí fígl, jak nezaplatit za parkovné svého auta ani...

Premium

Proč vyhraje vodík. Vynálezce Tůma má o budoucnosti automobilů jasno

Popularizátor vědy, novinář a pedagog Jan Tůma vynalezl v 60. letech výukový... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Už před dvaceti lety se projel vodíkovým autem, kterým chtějí Japonci na letošní olympiádě v Tokiu propagovat...

NAPSAL SÁM ŽIVOT: Mladá maminka už potřetí bojuje s rakovinou
NAPSAL SÁM ŽIVOT: Mladá maminka už potřetí bojuje s rakovinou

Před třemi lety se Janě Ryšánkové obrátil život naruby. Byla v pátém měsíci těhotenství, když jí lékaři oznámili, že má rakovinu v pokročilém stádiu.