Málokteré vědecké práci se dostalo ve sdělovacích prostředcích takové pozornosti jako půl roku staré studii skupiny českých a německých vědců. Skot, srnci a jeleni podle nich svá těla často orientují ve směru magnetické severojižní osy.
Podle pozorování vědeckého týmu se směrem k magnetickému severu staví v průměru 60 až 70 procent jedinců ve stádech hovězího dobytka. U spárkaté zvěře je poměr dokonce ještě vyšší, mezi 70 a 80 procenty jedinců.
Na pozdvižení, které studie vyvolala, zareagoval česko-německý tým novou prací, jež rozvíjí původní důkazy a zároveň přináší nové. Českou vědu zastupuje Hynek Burda z Univerzity v Essenu, Jaroslav Červený z Ústavu pro výzkum obratlovců v Brně a nově přibyvší Pavel Němec z Karlovy univerzity v Praze.
„Já jsem vlastně zpočátku patřil mezi skeptiky, kterých se po zveřejnění článku vyrojila celá řada,“ řekl pro LN posledně zmíněný, Pavel Němec. Nakonec se ovšem podílel na vzniku studie, která by měla pochybovačné hlasy umlčet -a to vysokým elektrickým napětím.
Vědci se totiž zaměřili především na zvěř v blízkosti elektrického vedení. „Jak je dobře známo, proud v drátech vysokého napětí i samotné sloupy ovlivňují magnetické pole Země,“ říká Pavel Němec. Chování zvěře v jejich blízkosti by tedy podle předpokladu vědců mohlo celkem jasně odpovědět na otázku, zda zvířata magnetické pole vnímají, a možná i jakým způsobem.
Nápad s využitím vysokoproudého napětí se vyplatil, dokazují výsledky, které dnes zveřejňuje on-line přední vědecký časopis PNAS.
Zoologové zjistili, že orientace těla pasoucích se a odpočívajících krav a srnců pod vedením vysokého napětí je náhodná. Zvířata se tedy přímo pod dráty a v jejich blízkosti vůbec nestavěla severojižním směrem, ale zcela „zmateně“. Jejich polohu neovlivňoval ani směr drátů elektrického vedení (ať už magneticky, nebo vizuálně).
Ovšem se vzrůstající vzdáleností od elektrického vedení se zvířata znovu vracela ke svému zvyku orientovat se severojižním magnetickým směrem. Vědci se ve svých pozorováních znovu opírali o snímky z aplikace Google Earth i pozorování přímo v terénu.
Výsledky jen potvrzují, že zvěř se neorientuje podle zeměpisných světových stran. Zvířata se neřídí například podle slunce směrem k zeměpisnému pólu (místu, kde zemská osa protíná povrch) - to by se pod vedením nestavěla do náhodných směrů.
Využití rozvodné elektrické sítě také umožnilo vědcům nahlédnout do mechanismu „magnetického smyslu“ srn a skotu. „Vedení vysokého napětí totiž ovlivňuje zemské magnetické pole podle svého průběhu,“ říká Pavel Němec. Magnetické pole tedy jinak ovlivňuje vedení vedoucí ze severu na jih než to, které míří z východu na západ.
Jak bude vedení toho či onoho směru zvířata ovlivňovat, se dá předpovědět. Díky tomu vědci také byli schopni zjistit, při jakém průběhu vedení ztrácí svůj tajemný orientační smysl nejvíc, či naopak nejméně.
Přestože se zoologům nepodařilo jednoznačně určit, podle které vlastnosti magnetického pole se pozorovaná zvěř orientuje, mohli své pátrání dále zúžit: „Podařilo se nám v principu vyloučit, že by šlo o inklinační kompas, který používají ptáci,“ říká Pavel Němec a dodává: „Patrně se jedná o nějaký zatím neznámý mechanismus, založený na vnímání intenzity magnetického pole. Případně jde o polaritní kompas.“
Pod vedením ztracené srny Pokud by měli i velcí savci mít svůj „magnetický smysl“ jako řada ptáků, měli by o něj za určitých okolností přijít, domnívala se skupina českých a německých vědců, která s provokativní teorií přišla. Experti svoji teorii ověřili na jedincích v blízkosti elektrického vedení. A skutečně - zvířata pod dráty jako kdyby svou schopnost vnímat magnetické póly zcela ztratila. Stála i pásla se zcela náhodně - na rozdíl od svých příbuzných, kteří jen o několik desítek metrů dál spořádaně stáli v ose magnetického pole.
