30. října 2018 6:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Návrh, aby střídání času skončilo příští rok na jaře, je nebezpečný, tvrdí Ťok

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 219Diskuse
Dan Ťok. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Dan Ťok. | foto: MAFRA – TOMÁŠ KRIST

Praha Rakouské předsednictví navrhlo členským zemím Evropské unie odložit konec povinného střídání standardního a letního času až na rok 2021. „Chtělo by to veřejnou debatu,“ říká k tématu ministr dopravy Dan Ťok. Podle něj je návrh, aby střídání času skončilo příští rok a jaře, nebezpečný. „Uvádět dnes, že zastavíme střídání v roce 2019, je velký populismus,“dodává.

LN: Rakousko navrhuje odklad konce změny času na rok 2021 s ­tím, že se to do příštího jara nedá stihnout. Souhlasíte?
Hlavně si myslím, že návrh, který přednesla Evropská komise, je nedomyšlený až nebezpečný. Nebezpečný v tom smyslu, že komise říká: My navrhujeme, ať se to udělá rychle, ať je to už příští rok, ale vy členské státy se mezi sebou rychle dohodněte. V tom je čertovo kopýtko, protože jsem přesvědčen – a mluvila o­ tom většina ministrů dopravy –, že je potřeba, abychom měli jednotné řešení. Kdyby se Evropa stala sešívanou dekou, kde každá země bude mít rozdílný čas, bylo by to komplikované a nesrozumitelné. Kdyby byly časy různé, byl by to velký problém ve tvorbě jízdních či leteckých řádů, a v řadě dalších věcí, které dnes ani nedomýšlíme.

Komisařka pro dopravu Violeta Bulcová akcentuje rychlost řešení, ale vyjednávání bude složité. Většina států, včetně nás, uváděla, že chce dělat veřejné konzultace. Budeme se chtít obrátit na profesní organizace i občany, který z časů by chtěli. Na to nezbývá dost dlouhá doba, aby se celý tento proces udělal. Návrh rakouského předsednictví spočívá v odkladu a zavedení koordinátora, který pomůže hledání souladu mezi členskými státy. Obojí mi přijde rozumné.

LN: Proč se to udělalo takhle nesmyslně? Nejdřív nařídit termín, do kdy má být hotovo, a až pak řešit, který z časů nechat.
Komise říká, že se ptala občanů. Údajně na tuto veřejnou konzultaci odpovídalo desetkrát více lidí, než bývá běžné. Ale i tak šlo o 4,6 milionu obyvatel, což je pořád méně než procento občanů EU. Já tomu spěchu nerozumím, mělo by se to udělat s větším rozmyslem. A budu upřímný – trochu za tím cítím blížící se evropské volby.

LN: Který čas by si měla vybrat Česká republika?
Chceme k tomu vést veřejné konzultace. Od paní komisařky vím, že z těch, kdo odpovídali za Českou republiku, chtěla většina standardní, zimní čas. Ale četl jsem v českých médiích, že Češi chtějí letní čas, nevím ovšem, z ­čeho to vycházelo.

LN: Z průzkumu agentury STEM/MARK – 44 procent respondentů se vyslovilo pro letní čas a 24 pro zimní.
Za prvé si myslím, že vzít tradiční metodu průzkumu veřejného mínění na tuto věc není vhodné. A také mám pocit, že Češi jsou v této otázce víceméně půl na půl, aspoň to tak vypadá. Chtělo by to větší debatu a budeme se jí muset ujmout. Rád bych tuto otázku otevřel ve středu (zítra – pozn. red.) na zasedání vlády.

LN: Jak budou veřejné konzultace probíhat?
V pojetí Evropské unie vypadají tak, že se otázka vyvěsí na webu Evropské komise a každý, kdo se přihlásí, má možnost se vyjádřit. Já mám představu, že bychom veřejně vyzvali všechny profesní organizace, ať nám pošlou své stanovisko, určitě se nám k tomu vyjádří ministerstva, také kraje a obce, pokud budou chtít. Pak dáme možnost i veřejnosti, aby hlasovala v anketě na stránkách ministerstva. Čechů, co nechtějí změnu času, je podle mě většina, ale nejsem si jist, že mají jasno, který čas by měl zůstat.

LN: Přijde mi, že je to často o pocitu – léto mají lidi radši, tak se kloní k letnímu času.
Bavili jsme se o tom se Švédy. Říkali, že když se něco nazve letním časem, vždycky se pro to lidi vysloví, protože Švédové milují léto. I podle mě je to pocitová věc. Ale rozhodnout se musíme.

LN: Je v úvaze, že by se sáhlo po referendu?
To by byl problém, protože nevím, co bychom pak s výsledkem referenda dělali. Evropská unie to může rozhodnout za členské státy a vydat nařízení a pak bychom se museli podřídit. Do toho představa, že uděláme referendum, to nějak dopadne, kdyby už přišlo dost lidí, a Evropská unie by rozhodla jinak, než by nám vyšel výsledek… To bychom měli zbytečný problém, který podle mě není potřeba si vyrobit.

LN: Předpokládám, že pro nás bude stěžejní, jak se rozhodne Německo, je to tak?
Mělo by to být o hledání konsenzu mezi všemi. Pokud jsem paní komisařce dobře rozuměl, říkala, že za prvé trvá na tom, že všechny státy budou chtít ukončení střídání času. Zatím jsou tři proti: Velká Británie, Řecko a Portugalsko. A v kroku dva by se měly země shodnout na čase. Myslím si, že by bylo nejlepší, aby to Evropská unie sama určila. Hledání dohody bude složité, rozložení nálad mezi státy ve prospěch letního či zimního času je víceméně půl na půl.

LN: Byli mezi ministry nějací zastánci živelného řešení, že by si každý stát vybral čas sám?
Není tu zastánce živelného řešení. Dnes máme v Evropě tři časová pásma a je otázkou i to, jestli vznikne jedna časová zóna, nebo zůstanou ty tři.

LN: To zmiňoval rakouský ministr Norbert Hofer. Znamená to, že se debatuje o ještě větší harmonizaci, nad rámec sjednocení v letním či zimním čase, o vytvoření jednoho pásma?
I o tom se debatuje, ale je otázka, zda je to efektivní, a to nevím. Ministr Hofer říká, že by bylo dobré podívat se, zda ta pásma nezrušit a nezavést jedno. Teoreticky se dá udělat všechno, na čem se dohodneme, ale musí to být praktické a ekonomické. Protože třeba Portugalci nyní přišli s­ tím, že si nechali udělat vědeckou studii, která prokazuje, že změna času je výhodná pro všechny.

Komisařka říkala, že co ona ví, za poslední dva roky se udělalo osm studií, celkem je jich zhruba třicet. Podle mě to není to nejdůležitější téma, které by měla Evropa řešit, ale je to téma, které Evropou hýbe.

LN: Kdy se rozhodne, jestli se rakouské návrhy přijmou?
Nyní se žádné závěry nepřijímaly, šlo o první informativní jednání, každý z členských států řekl své stanovisko. Předpokládám, že k tomu bude podaná nějaká informace na formálním zasedání ministrů dopravy, které se koná 3. prosince.

LN: Tam už by se hlasovalo?
Spíš ne, spíš se může změnit pozice Evropské komise v této věci.

LN: Pokud ani v prosinci neproběhne hlasování, pak už se chtěný dubnový termín prakticky nedá stihnout.
V jednotlivých zemích se to stihnout dá. Někde už konzultace běží, jinde se chystají. Ale ten hlavní oříšek bude harmonizace mezi členskými zeměmi. Nechat to bezbřeze na dohodě mezi sousedními státy a pak oznamovat výsledek, není ta pravá cesta.

LN: Když shrnu, co říkáte, rok 2019 jako konec střídání času nevypadá realisticky.
Z mého pohledu by to bylo velmi uspěchané a bylo by značné nebezpečí, že by se Evropa dostala do stresu. Pokud se tedy Komise nepochlapí a sama čas nevybere. Na druhé straně si myslím, že je to velmi krátký čas i na úpravu jízdních řádů a všech dohod, co k­ nim patří. Mluvím jen za dopravní segment, ale aspektů bude víc, o tom by mohly mluvit i telekomunikační společnosti a všichni, kdo koordinují přes hranice.

LN: Letecké společnosti hlásí, že by potřebovaly 18 měsíců, aby se stihly vyrovnat s jakýmkoli časem, co bude vybraný. To už je teď pozdě.
Ano, to se na jednání zmiňovalo. Pokud to řeknu hezky: uvádět dnes, že zastavíme střídání v roce 2019, je velký populismus. Nevím, nač ten spěch.

  • 219Diskuse

Co když vás auto nechá ve štychu? Nepodceňujte rozsah asistenčních služeb
Co když vás auto nechá ve štychu? Nepodceňujte rozsah asistenčních služeb

Myslíte si, že základní asistenční služby obsažené v povinném ručení nebo v havarijním pojištění opravdu stačí? Každý vám říká, kam máte volat v případě nepojízdného vozidla, ale nikdo zřetelně nevysvětlí, jak vám v dané situaci pomůže vaše pojišťovna.

Najdete na Lidovky.cz