Čekají dominantu Prahy změny?
Zastavět tuhle parcelu musí být pro architekta sen, anebo také noční můra. Když se totiž dva spolužáci z pražské Vysoké školy umělecko-průmyslové Michal Panoch a Marek Bureš rozhodli digitálním výbuchem vygumovat z panoramatu Hradčan katedrálu sv. Víta a na uvolněný pozemek vypsat regulérní architektonickou soutěž, zjistili, že to, co zprvu vypadlo jako bláznivý vtípek, je relativně zásadní výzva.
Oba studují v ateliéru Jiřího Davida a z učeben školy na Palachově náměstí mají ideální výhled na Pražský hrad. „Denně mám tohle panoráma před očima a člověk ho bere tak automaticky, že si nedokáže představit na jeho místě nic jiného,“ říká Michal Panoch. „Navíc nás štvalo, že se vždycky někde něco zbourá a člověk se o tom dozví až ex post v novinách a už s tím nejde nic udělat.“ Panoch tak naráží na osud smíchovské Vaňkovky nebo libereckého obchodního domu Ještěd. S Burešem se proto rozhodli uvolnit i nelukrativnější pozemek v Česku.
Aby eliminovali vyloženě recesistické návrhy, rozeslali mezi kolegy z výtvarných a architektonických kruhů žádosti o architektonické studie s přesně stanovenými podmínkami. Slíbili také „prize money“ – tisíc korun a doživotní volný vstup do galerie Roxy/NoD, kde jsou návrhy do konce týdne k vidění. Na jejich výzvu zareagovaly asi dvě desítky architektů, nejvíc prací přišlo z liberecké fakulty architektury, kde se Parcela stala školním zadáním.
Mezi návrhy se objevila obří obrazovka promítající reklamy, základna pro kosmickou loď Enterprise, skládačka z barevných skladovacích kontejnerů nebo obří svíce, která by postupně zatavovala Malou Stranu do vosku. Tento projekt Jiřího Gulbise také nakonec u poroty složené z kurátora Viktora Čecha, Jiřího Davida a Radka Suchánka a Zdeny Zdeničkové z Fakulty architektury technické univerzity Liberec zvítězil.
Až do úplného vyhoření Jeho idea je jednoduchá – obrovský knot voskovice by byl „zapalován při zvláštních příležitostech až do doby úplného vyhoření. Parafín tiše stéká všemi směry z návrší a zvolna zapečeťuje turisty bezuzdně drásané křivolaké uličky Malé Strany.“ Gulbis by tak dokončil „namáhavý dlouhodobý proces památkové konzervace jedné z nejucelenějších historických lokalit Evropy“. Návrh teď poputuje i na Správu Pražského hradu do archivu. Druhou příčku obsadila Kateřina Fryzelková s projektem negativní katedrály – na půdorysu chrámu navrhla jámu přesně kopírující hmotu nyní stojící nad zemí. Druhý skončil také návrh architektů Petry Hlaváčové a Jana Seyčka, kteří vytvořili projekt Tele-board. Na místo chrámu umístili obrazovku, na níž by se zobrazovaly například stavby, které v Praze nestojí.
I když všechny studie budí bizarní dojem, jednou se podle Panocha něčeho podobného možná dočkáme. „Když teď katedrálu po letech sporů vyhrál stát, mohl by si s ní teoreticky udělat, co chce. I bez ohledu na to, že je to kostel,“ dodává umělec. Oba spolužáci plánovali i interaktivní webovou stránku http://parcela. maya.cz, na které by si návštěvníci mohli navrhnout vlastní Hradčany. Zatím na ní budou k vidění všechny soutěžní návrhy.
lidovky.cz
Více návrhů najdete na
www.lidovky.cz/kultura
