Záměr vybudovat vládní čtvrť, v níž by sídlilo několik resortů, je součástí programového prohlášení vlády. Premiér Andrej Babiš (ANO) s návrhem pracoval už dříve jako ministr financí. A před mnoha lety s nápadem koketovali i jiní politici. Nyní o něm Babiš hovořil opět při uvádění jednotlivých ministrů do jejich úřadů.
Babiš chce vládní čtvrť. ‚V budovách po ministerstvech by mohly být muzea‘ |
Čtvrť, v níž by se nacházela až čtyři ministerstva, by mohla vyrůst v Praze 7. Konkrétně pak v Bubnech či u stanice metra Nádraží Holešovice. Mnohem reálnější je přitom druhá varianta, neboť by na části pozemků nebylo třeba měnit územní plán. Již teď se s nimi počítá pro kancelářské účely.
Poslanec a starosta zmiňované městské části Jan Čižinský (KDU-ČSL) však míní, že přesun ministerských úředníků do jednoho nově vybudovaného areálu by byl hrubou chybou. Historické budovy resortů dle něj totiž nenajdou žádné jiné uplatnění.
Jan Čižinský, starosta Prahy 7.
„Pokud je potřeba další dodatečná kapacita pro úředníky, je pravda, že na nádraží Holešovice tato možnost je. Pokud ale chceme paláce v centru města udržet v normálním stavu, tak odtud ministerstva nevystěhovávejme a ponechme je tam,“ řekl Čižinský serveru Lidovky.cz.
Podle Babiše má vládní čtvrť velký smysl, neboť by docházelo k synergii, tedy vzájemné spolupráci a společnému úsilí.
Místostarosta: Neradi bychom mrtvé město
Zástupce starosty Prahy 7 Ondřej Mirovský (Strana zelených) by si ministerský komplex u holešovického nádraží dokázal představit. Podle jeho slov ale záleží na finálním řešení.
„Byl bych nerad, aby tam vyrostlo nové město, které bude žít přes den a přes noc bude mrtvé, což je problém kancelářských komplexů,“ odůvodnil svůj názor Mirovský s tím, že městská část se snaží jít spíše cestou rezidenční zástavby, kterou by administrativa neměla upozaďovat.
  |
Takového postupu by se chtělo vedení radnice držet i v budoucnu. „Vládní čtvrť by proto měla být šikovně navržená, aby kombinovala i bytovou zástavbu,“ dodal Ondřej Mirovský. Kvůli hluku ale byty u nádraží stejně být nemohou.
Z důvodu, který zmiňoval zástupce starosty, není vedení radnice příliš nakloněno ani tomu, aby se vládní areál vybudoval na velkém rozvojovém území v Bubnech. Podle starosty Čižinského musí být tato plocha využita tak, aby na ní vznikl maximální počet bytů.
Pozemky v Bubnech navíc limituje nedořešená železniční trať na Kralupy na Vltavou a Kladno. „Jedna velká diskuze je kolem železnice, druhá věc je, jak bude vypadat urbanistická struktura. Zaujalo mě, že je s tím Babiš hotový, když urbanistická struktura ještě není usazená,“ překvapilo Mirovského.
Předseda vlády původně navrhoval stavět čtvrť v Letňanech. To se ale nelíbí magistrátu ani Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR), protože by došlo ke vzniku areálu odtrženého od města.
Zatím také není jasné, jaké resorty by se stěhovaly. O případném umístění staveb se nyní jedná. Praha koncem ledna naznačí, kde by úřednická čtvrť mohla stát. V přízemí budov by měly být také obchody nebo restaurace.
Galerie a muzea? Jsou i vhodnější řešení
Vytvářet zbrusu novou čtvrť ale nepřijde jako nejvhodnější řešení architektu a znalci urbanismu, Petru Kučerovi. Samotnou ideu považuje za velmi ambiciózní, přičemž hlavní město dle jeho slov nikdy nebylo v dotahování takových vizí dobré.
“Není nutné stavět nový distrikt v Holešovicích, protože jsou zrovna cool,” tvrdí Kučera, “ale spíš využít potenciálu stávajících staveb, které by podmínky splňovaly lépe - jsou dostupnější, mají garáže a tak dále.“ Staveb, které jsou prázdné a patří Praze nebo státu, je podle něj dost i blízko centru.
Architekt Petr Kučera.
Budovy po některých ministerstvech, například ministerstvu pro místní rozvoj na Staroměstském náměstí či kultury na Malé Straně, by podle návrhu mohly posléze sloužit jako muzea a galerie. S tím ovšem příliš nesouhlasí kurátor Ondřej Horák.
“Praha samozřejmě potřebuje galerijní budovy, ale nové, moderní instituce které splňují náročná kritéria pro tento druh budov v 21. století. Starat se o další historické paláce a snažit se v jejich většinou naprosto nevhodných prostorách prezentovat výtvarné umění je pro naše instituce leda další zátěž,“ řekl serveru Lidovky.cz Horák.
„Taky úvaha o ušetření za energie, kterou Andrej Babiš zmínil, by pak jaksi neplatila,“ doplnil vzápětí.
V zahraničí model vládní čtvrti funguje
Podle architekta Petra Kučery by se otázka stěhování resortů neměla paušalizovat.
“Vždycky jde o konkrétní budovu a její kontext. V případě ministerstva kultury, tedy Nostického paláce, se nabízí, aby byla budova převedena pod Národní památkový ústav a zpřístupněna trvale veřejnosti, aby to bylo v její prospěch. Na druhou stranu zrovna ministerstvo kultury by mělo být v nějaké kulturní budově. Chodí tam zahraniční návštěvy, reprezentace je na místě,” tvrdí urbanista.
Ministerstvo kultury momentálně sídlí v Nostickém paláci.
Ministerstvo financí naopak podle něj sídlí v objektu, jenž by šel snadno využít jiným způsobem. Zmínil bytový dům a dodal, že resort by si zasloužil nové sídlo. Zároveň nevidí důvod, proč by se měly stěhovat budovy, které byly pro účel ministerstev postaveny, konkrétně resorty průmyslu a obchodu nebo zdravotnictví na Palackého náměstí.
Myšlenka vládní čtvrti podle kurátora Ondřeje Horáka není v zahraničí ničím neobvyklým. “Třeba v Berlíně funguje myslím velmi dobře, nestala se rezervací papalášů. To vnímám jako důležité - aby se podobné čtvrti nestávaly uzavřenými ghety jejich obyvatel,” podotkl.
