I ekologická turistika v sobě může skrývat rizika pro životní prostředí, jak dokládá příklad Galapág.
Galapážské souostroví se proslavilo především jako unikátní laboratoř evoluce, která si svou rozmanitost do značné míry zachovala dodnes. Navíc se v posledních desetiletích stupňují snahy o omezení změn, které na ostrovech páchají člověkem dovezené druhy. Upustilo se tak od přímého využívání místních přírodních zdrojů (ostrovy například dlouho sloužily jako zásobárna želvího masa pro lodní posádky). Novým modelem se stala ekoturistika: netknutá příroda ostrovů má lákat (platící) milovníky přírody.
Ale ani tato „šetrná“ turistika není bez rizik. Návštěvníci nejen zatěžují například místní zdroje, ale přiváží s sebou i téměř neviditelné nebezpečí: komáry, kteří mohou přenášet nemoci nebezpečné pro ostrovní faunu. V časopise Proceedings of the Royal Society B na to upozorňuje skupina ekvádorských a britských vědců.
Ti objevili živé komáry na palubách letadel, která přistávala na hlavní ostrovních letištích. Vědci prohlédli celkem 93 strojů a objevili 74 živých jedinců. „Toto číslo ale může být dosti podhodnocené“, říká Adam Petrusek z Přírodovědecké fakulty UK. Vědci totiž letadla prohlíželi až po odchodu pasažérů a vyložení poloviny zavazadel. Alespoň část komárů tak už měla velmi pravděpodobně čas dostat se ven.
Jde o druh Culex quinquefasciatus, který může přenášet nejen nemoci nebezpečné pro člověka, ale i pro živočichy. Například virus západonilské horečky, který v roce 1999 zdecimoval ptactvo v New Yorku. Tento komár byl na Galapágách objeven už v 80. letech, ale vědci se spíše domnívali, že šlo o populaci, která se na ostrovy dostala jednorázově. Nová studie ovšem dokazuje, že komáři mají pravidelné spojení s pevninou. A tak i když prozatím byla místní komáří populace „čistá“ (bez nákaz), situace se může snadno změnit. Stačí, aby se virus objevil v Ekvádoru. A tomu se dá jen těžko lidskými silami zabránit.
Člověk také pomáhá šíření komárů mezi jednotlivými ostrovy. „Komáři se na ně sice nemohou dostat vlastními silami, ale využívají turistické lodi“, říká Adam Petrusek. Navíc komáry neodolatelně přitahuje noční osvětlení. Tento jev je dobře popsaný rovněž z jiných částí světa.
Následky zavlečení nemocí mohou být značné. Choroby například výrazně přispěly k velkému snížení počtů či vyhynutí mnoha unikátních druhů v 19. století na Havaji.
Výsledky studie jsou ovšem z roku 2007. Od té doby se u všech letadel mezi pevninou a souostrovím provádí postřik insekticidy. Platí tu ovšem stejná výtka jako v případě „počítání“ komárů. Postřik se neprovádí s pasažéry na palubě. S milovníky přírody tak na půdu ostrovů stále může vstoupit i ekologická katastrofa.
