Američan několikrát ročně aplikoval roundup na pozemcích školy a soud seznal, že kontakt s přípravkem přispěl k jeho onemocnění rakovinou lymfatických uzlin.
Účinnou látkou v tomto herbicidu je glyfosát a české ministerstvo zemědělství se nyní rozhodlo, že udělá první krok na cestě kzásadnímu omezení jeho používání.
Směsi s glyfosátem se totiž nepoužívají jenom na hubení plevele na zahrádkách, velké zemědělské podniky ho hojně a bohatýrským rozstřikem aplikují, když si chtějí zjednodušit život vysušením porostu před sklizní. A právě tuto aplikaci ministr Miroslav Toman (za ČSSD) „zatrhne“.
„Zákaz se bude vztahovatna plošnou aplikaci těchto přípravků. To znamená, že je bude možné použít pouze cíleně v případech, kdy nelze použít jiný účinný postup. Jde o první z kroků, kterými chceme výrazně snížit používání glyfosátu,“ říká Toman.
V pitné vodě, ovoci i zelenině
Při předsklizňovém postřiku se seschlé rostliny snáze dostanou z polí, u semen se uspoří peníze za dosušování – týká se to především kukuřice, řepky a slunečnic. Jde opraktiku, na kterou jsou ekologové nejalergičtější. Nižší finanční náklady pro podnikatele totiž znamenají vyšší dopady na životní prostředí. Zasažena je většina povrchových vod i valná část populace. Právě tomuto použití má zákrok ministra Tomana zamezit.
Glyfosáty už se našly v pitné vodě, ovoci, zelenině i lidské moči. „Karcinogenní účinky jsou jen špička ledovce,“ říká Pavel Drašar z Ústavu chemie přírodních látek VŠCHT v Praze.
Předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha ČTK řekl, že je krokem ministerstva zaskočen. Pýcha řekl, že plošný zákaz je špatný, ministerstvo o něm podle něj se svazem aktuálně nediskutovalo. Svaz tak bude chtít po ministertvu vědět, jak to přesně myslí s výjimkou používání v případě, že není možný jiný účinný postup.
Svaz se však podle něj snažil omezovat využívání glyfosátu už nyní. Podle ministerstva se loni v Česku spotřebovalo 750 tisíc litrů glyfosátů, v roce 2013 pak 935 tisíc litrů.
Evropská komise loni v prosinci prodloužila licenci na používání glyfosátu o pět let. Komise to zdůvodnila prohlášením, že po důkladném posouzení všech dostupných údajů o glyfosátu dospěla k závěru, že neexistuje žádná spojitost mezi glyfosátem a rakovinou u lidí, jak se laická veřejnost obává. Rovněž upozornila na to, že za schvalování, používání nebo zákazy přípravků na bázi glyfosátu zodpovídají jednotlivé členské státy, pokud jde o jejich používání na jejich územích.
Ekologické organizace krok ministertva vítají, přály by si však zákaz využívání glyfosátu i na veřejných prostranství nebo omezení prodeje pro neprofesionální používání. „Zcela bez glyfosátu se už obejdou některá města, například Louny nebo Mělník, od roku 2017 také Brno,“ dodali ekologové z Hnutí Duha pro ČTK.