Rakouští lesníci bojují s invazí nebezpečného druhu asijského brouka. I mezi českými odborníky vyvolává tento asijský tesařík, latinsky nazvaný Anoplophora glabripennis, doslova paniku. V krátkém čase totiž dokáže zlikvidovat desítky hektarů listnatých lesů. Na likvidaci škůdce v Braunau, zhruba 90 km od českých hranic, proto dohlíží i tým Evropské komise.
A experti tvrdí, že tažení tesaříka střední Evropou nepůjde zastavit. „Obávám se, že opětovný výskyt tohoto brouka v Česku je jen otázkou času. Může se tak stát třeba za rok stejně jako za dvacet let,“ řekl LN Petr Kapitola ze Státní rostlinolékařské správy. V Česku byl zatím nalezen jen jeden exemplář, a to v roce 2004 na severní Moravě. To ale nemusí znamenat jeho definitivní konec v Česku. Asijský tesařík se totiž objevil poprvé v Evropě před osmi lety v parcích v rakouském Braunau, a i když napadené stromy lesníci okamžitě zlikvidovali, brouk se po několika letech znovu rozšiřuje. Proto rakouští odborníci na doporučení specialistů Evropské komise přistoupili k radikálnějším opatřením. V Braunau už padlo pět hektarů příměstských parků a kácení pokračuje. V Kanadě a Spojených státech, kde už je výskyt tesaříků obrovský problém, se z preventivních důvodů dokonce kolem místa nálezu plošně kácí i několik set metrů široké pásmo. „Povinností každé země je přijmout opatření k jejich vyhubení,“ řekl Kapitola.
Tesaříci totiž mají až čtyři centimetry dlouhé larvy, které v prvním stádiu žerou lýko a v dalším i dřevo jinak zcela zdravých listnatých stromů. Pokud by se brouk rozšířil, způsobil by miliardové škody.
A jak se vlastně tesařík dostal mimo Asii? „Důvodem je zřejmě stále se rozšiřující objem obchodu z Asie a Číny,“ řekl LN entomolog Petr Švácha.
Brusel proto přistoupil k opatřením, která by měla jejich dovozu zabránit. Už dnes by se tak do EU neměly dostat žádné dřevěné obalové materiály bez speciální úpravy a certifikátu.
A experti tvrdí, že tažení tesaříka střední Evropou nepůjde zastavit. „Obávám se, že opětovný výskyt tohoto brouka v Česku je jen otázkou času. Může se tak stát třeba za rok stejně jako za dvacet let,“ řekl LN Petr Kapitola ze Státní rostlinolékařské správy. V Česku byl zatím nalezen jen jeden exemplář, a to v roce 2004 na severní Moravě. To ale nemusí znamenat jeho definitivní konec v Česku. Asijský tesařík se totiž objevil poprvé v Evropě před osmi lety v parcích v rakouském Braunau, a i když napadené stromy lesníci okamžitě zlikvidovali, brouk se po několika letech znovu rozšiřuje. Proto rakouští odborníci na doporučení specialistů Evropské komise přistoupili k radikálnějším opatřením. V Braunau už padlo pět hektarů příměstských parků a kácení pokračuje. V Kanadě a Spojených státech, kde už je výskyt tesaříků obrovský problém, se z preventivních důvodů dokonce kolem místa nálezu plošně kácí i několik set metrů široké pásmo. „Povinností každé země je přijmout opatření k jejich vyhubení,“ řekl Kapitola.
Tesaříci totiž mají až čtyři centimetry dlouhé larvy, které v prvním stádiu žerou lýko a v dalším i dřevo jinak zcela zdravých listnatých stromů. Pokud by se brouk rozšířil, způsobil by miliardové škody.
A jak se vlastně tesařík dostal mimo Asii? „Důvodem je zřejmě stále se rozšiřující objem obchodu z Asie a Číny,“ řekl LN entomolog Petr Švácha.
Brusel proto přistoupil k opatřením, která by měla jejich dovozu zabránit. Už dnes by se tak do EU neměly dostat žádné dřevěné obalové materiály bez speciální úpravy a certifikátu.
