Prodej pivovaru Anheuser-Busch vedení Budějovického Budvaru nepřekvapil. Jeho šéfa Jiřího Bočka zaskočila pouze rychlost transakce.
ČESKÉ BUDĚJOVICE Od sedmdesátých let minulého století měli světoví ekonomičtí analytici v jedné věci jasno. Pivovar Budějovický Budvar, který vede na celém světě s pivovarnickým gigantem AnheuserBusch spor o značku Budweiser, nakonec stejně jednou podlehne ekonomickému tlaku a skončí v rukách svého mnohonásobně většího konkurenta.
Jenže nyní se ukazuje, že i světoví analytici se mohou mýlit. Tím, kdo šel jako první do prodeje, totiž nebyl překvapivě Budvar, ale právě AnheuserBusch. Fakt, že Anheusera koupila belgická pivovarnická skupina InBev, však „známkoprávní“ spory s Budvarem údajně nijak neovlivní.
„Společnost AnheuserBusch se totiž neruší, pouze se mění její majitelé,“ řekl LN ředitel Budějovického Budvaru Jiří Boček.
Soudní spory o značku Budweiser a některé další značky, které spolu oba pivovary vedou v mnoha zemích světa, proto podle něj určitě budou pokračovat v nezměněné podobě.
Napříč zeměkoulí Národní podnik Budějovický Budvar se dnes soudí s AnheuserBuschem ve čtyřiceti státech, v dalších sedmdesáti případech se jedná o správní řízení před patentovými úřady.
Také ministerstvo zemědělství, které je zřizovatelem Budvaru, přitom neočekává ve vývoji těchto sporů žádnou podstatnou změnu. „V souvislosti s dnes oznámenou koupí pivovarnické společnosti Anheuser-Busch firmou InBev nebude mít tato transakce vliv na vývoj právních sporů o ochrannou známku,“ řekl LN mluvčí ministerstva Petr Vorlíček.
Mnohem výraznější důsledky bude mít ale prodej Anheusera pro světový pivovarnický trh. Spojením pivovarnických skupin AnheuserBusch a Inbev totiž vznikne největší a nesilnější pivovarnická firma na světě, která bude vařit zhruba čtvrtinu světové produkce piva. „Ta transakce mě z logických důvodů nijak zvlášť nepřekvapila. Překvapila mne pouze její rychlost,“ řekl Boček. Zatímco InBev dosud ovládal trhy v Asii, Evropě a Latinské Americe, Anheuser si držel padesátiprocentní podíl na důležitém trhu ve Spojených státech a výrazně pronikl i do Číny a dalších významných destinací. „Distribuční síť obou spojených pivovarů tak pokryje prakticky celou zeměkouli,“ dodal Boček.
O tom, zda pod křídly nejsilnější pivovarnické skupiny světa nakonec skončí i Budějovický Budvar, ohrožující její zájmy na mnoha světových trzích hájením světoznámé značky Budweiser, se zatím stále jen spekuluje. Anheuser-Busch se neúspěšně pokoušel koupit státní budějovický pivovar už devadesátých letech, kdy kromě jiných aktivit zřídil přímo v Českých Budějovicích středisko svého domovského města St. Louis a sponzoroval ve městě i v celém Česku kulturní a sportovní akce. Když ale jeho snaha nevedla k úspěchu, z Budějovic se rychle stáhl.
Privatizace se blíží Současná vláda však letos v lednu udělala první krok k privatizaci Budvaru, když na základě výběrového řízení svěřila konsorciu firem pod vedením právní kanceláře Kříž a Bělina přípravu na převod národního podniku Budějovický Budvar na akciovou společnost. Analýza by měla navrhnout takový způsob převodu, který by neohrozil právní kontinuitu podniku, a nemohl tedy Budvaru uškodit ani ve známkoprávních sporech. Převod na akciovou společnost by však zároveň umožnil prodej pivovaru. „Výsledky zadané analýzy očekáváme zhruba v polovině srpna,“ uvedl Vorlíček. Někteří analytici se přitom stále domnívají, že pokud se vláda rozhodne Budvar přece jen prodat, ať už pivovar koupí kdokoli, stejně nakonec skončí v rukách majitelů firmy Anheuser-Busch. Pro nikoho jiného totiž nemá takovou cenu.
Známkoprávní spor mezi Budvarem a Anheuserem přitom pro mnoho milovníků piva v celé Evropě představuje spor i dvou filozofií výroby pěnivého moku. Giganti jako InBev nebo Anheuser totiž tvrdí, že dokáží vyrobit kteroukoliv značku piva v nezměněné kvalitě prakticky kdekoli na světě. Budvar ale v reklamě používá tvrzení, že chuť a kvalitu pěnivého moku výrazně ovlivňují místní podmínky: třeba fakt, že při výrobě Budvaru se používá voda z vlastních artézských studní nebo že pivovar používá stále stejný druh nejkvalitnějšího chmele a dalších surovin. Tuto argumentaci uznala i Evropské unie, když přidělila pivu vyrobenému v Budějovicích ochranu zeměpisného označení Budějovické a Českobudějovické pivo.
Národní podnik Budějovický Budvar loni vyrobil takřka 1,254 milionu hektolitrů piva.
