Čtvrtek 25. dubna 2024, svátek má Marek
130 let

Lidovky.cz

Česko

Necítíme se jako hrdinové, říká trojice záchranářů, která se náhodou ocitla u tragické nehody na D1

Jiří Stuška (vpravo), Jiří Vašica (vlevo) a Martin Mikloš během tiskové konference foto: Zdeněk Němec, MAFRA

Rozhovor
Praha - Tři záchranáři, kteří se náhodou ocitli u nedělní tragické nehody aut a cisterny na dálnici D1, a zachránili tak několik lidských životů, se necítí jako hrdinové. „My jsme dělali vše podle svého nelepší vědomí a svědomí, abychom pomohli lidem,“ říká Jiří Stuška, který se svými kolegy Martinem Miklošem a Jiřím Vašicou vyprostil dva lidi z hořící auta. Třetí bohužel nepřežil. Trojice mužů v rozhovoru LN vyzdvihuje výbornou spolupráci s laiky na místě nehody.
  5:00

Provoz dálnice D1 na Benešovsku byl obnoven. Při tragické nedělní nehodě uhořel řidič

Lidovky.cz: Co se vám honilo hlavou, když jste náhodně přijeli k tragické nehodě na D1?
Martin Mikloš (M.M):
Že musíme pomoct. Jednali jsme impulzivně. Neměli jsme vybavení, vzali jsme si rukavice a šli jsme pomáhat, to by snad v naší pozici udělal každý. Oproti laikům jsme měli tu výhodu, že víme, co v takových situacích dělat. Ale stejně tato nehoda byla jiná, byla nečekaná. Nebyli jsme připraveni a cítili jsme i strach.
Jiří Vašica (J.V): Přemýšlel jsem nad tím, co se nachází v cisterně. Cítil jsem obrovskou nejistotu. Informační cedulky na cisterně nebyly vidět, byly schované. Pak už člověk myslí jen na jediné – rychle pomoct.
Jiří Stuška (J.S): Řekl jsem si, že nehoda vypadá opravdu škaredě. Kamion ležel na boku, byla to hrůza.

Jiří Stuška (vpravo), Jiří Vašica (vlevo) a Martin Mikloš uprostřed.
Záchranáři (zleva) Jiří Stuška, Jiří Vašica a Martin Mikloš v Uherském Hradišti...

Lidovky.cz: Setkáváte se s podobnými nehodami v práci často?
M.M: Takové hromadné neštěstí se nestává často.
J.V.:  Nicméně záchranáře dělám dvacet let a s cisternou jsem se setkal poprvé. Když se stane takové neštěstí, tak na místo jedou poprvé hasiči a pak až my. V neděli to bylo jiné, nikdo před námi místo nezajistil.

Lidovky.cz: Na úterní tiskové konferenci jste označili spolupráci s laiky za vynikající. Jak se chovali?
J.S:
Chovali se skvěle, někteří už na místě nehody byli a snažili se pomoct. Když jsme tam dorazili a začali jsme je organizovat, oni poslouchali, pomáhali, dělali, co mohli. Zařvali jsme na ně, že budeme přesouvat raněné a kolemjedoucí ihned přiběhli a pomáhali nám je odnést a podobně. Okamžitě začali nosil lékárničky, deky a izotermické fólie.
M.M: Cokoliv jsme potřebovali, oni to udělali. Když laikové zjistili, že jsme zdravotníci, ihned se podvolili a začali nás poslouchat. V tomto ohledu byli úžasní. Z pomocníků se nakonec vyklubali pacienti, sami byli účastníci nehody a pomáhali. Jak se říká, že Češi jsou arogantní a bez empatie, tam nic takového nebylo.

Štěstí v neštěstí na D1. U tragické havárie cisterny s palmovým olejem byli náhodou i vojáci a zdravotní sestra

Lidovky.cz: Ulevilo se lidem, když jste je začali organizovat?
M.M:
Určitě. Vždy se lidem trochu uleví, když za ně někdo převezme částečnou zodpovědnost a zorganizuje je.

Lidovky.cz: Kolik laiků ve finále u nehody pomáhalo?
J.S:
To nedokážu říct. V tom okamžiku se soustředíte na cíl, běžíte pomoct raněným. Nevnímal jsem, jestli se pomáhajícím lidem mění tváře. Ale určitě tam byli dva vojáci a zdravotní sestřička, kteří odvedli skvělou práci. Nehoda byla velmi nepřehledná a stala se skoro za tmy. Hasiči mají při zásahu kompletně nasvícené místo, to my neměli. Svítili jsme si světly z našich vlastních aut.

Hromadná nehoda na dálnici D1 na Benešovsku 13. října 2019.

Lidovky.cz: Za jak dlouho na místo dorazili hasiči?
J.V.:
To nevím, v ten okamžik nevnímáte čas. Myslíte jen na to, jak vyprostit raněné z auta, jak lidem pomoct a podobně.

Lidovky.cz: Je běžné, že lidé kolem pomáhají?
J.S.:
Já si myslím, že ano. Pokud se jedná o dopravní nehodu, tak se lidé opravdu snaží pomoci. Horší je to třeba s člověkem, který leží na zemi. Kolemjdoucí si častokrát myslí, že jde o opilce, přitom to tak nemusí být. Měli by ho aspoň oslovit a zeptat se, zda nepotřebuje pomoct.
M.M: Nikdo nedokáže říct, jak se v takové situaci zachová. Někteří lidé zdřevění, nejsou schopni pomoct a není to jejich vina.
J.V.: Není to běžné. Nicméně v poslední době se to zlepšilo a dá se říct, že většina lidí pomůže.

Lidovky.cz: Jak se má kolemjedoucí u takové nehody zachovat?
M.M:
Člověk by měl především myslet na sebe a na své zdraví. Při hromadných nehodách je na prvním místě technická pomoc, to znamená zajistit prostor, aby do něj nenajížděla další auta. Na druhém místě je až zdravotní pomoc.
J.V.: Tato nehoda byla mimořádně nebezpečná kvůli cisterně. Nebylo tam bezpečné místo. Člověk neví, co je v cisterně a jestli nevybouchne a podobně. Moje rada zní – zachovejte klid a s rozvahou se zamyslete, co uděláte. Ale samozřejmě je to těžké.

Lidovky.cz: Kdy jste zjistili, co se nachází v cisterně?
J.V.:
Až v průběhu zásahu. Když se nám podařilo nějakým způsobem dohledat řidiče kamionu, řekl nám, že v cisterně je palmový olej a kolega to zavolal na dispečink. Řidič byl při vědomí a chodil.

Z havarovaného kamionu vytékal palmový olej.

Lidovky.cz: Panikařili lidé na místě nehody?
M.M:
Při takových nehodách je panika na místě vždy. Stalo se to v provozu na dálnici, byla tam tma, hodně zraněných, hořelo. V první chvíli lidé určitě panikařili, to je normální.

Lidovky.cz: Starosta Řeporyjí Pavel Novotný vás na svém facebookovém účtu označil za hrdiny. Cítíte se tak?
J.S.:
My nemáme radost z toho, že nás pan Novotný označil ve svém příspěvku. Nepotřebujeme, aby nás někdo prohlašoval za hrdiny. My jsme dělali vše podle svého nelepší vědomí a svědomí, abychom pomohli lidem. Možná jsme udělali něco navíc, ale jako hrdina se necítím, ti jsou jen ve filmech. Nechceme z události dělat nějakou senzaci. Upřímně jsme na tiskovou konferenci ani nechtěli jít, ale měli jsme potřebu říct, že u nehody byli i jiní a pomáhali.
M.M.: Určitě ne. Je to naše povolání a je jedno, jestli jsme v práci nebo ne. Zdravotnictví je poslání. Nechtěli jsme o tom nikomu říkat, pak se ale na internetu zveřejnila naše jména a neutekli jsme tomu.

Lidovky.cz: Kdy jste dorazili na místo?
J.S.: My jsme na místo přijeli pár vteřin po tom, co se dopravní nehoda stala. Vozidla před námi jsme předjeli a začali jsme pracovat. Bylo to úplně jiné, než když nás přivolají k nehodě. Nečekali jsme to, jeli jsme po dálnici a těšili se až budeme doma a pak jsme dorazili k takové nehodě. Bohužel na místě došlo k úmrtí a o to je to ještě složitější.

Podívejte se na video z nehody: