Do voleb jde ODS nezreformovaná. Jakou má její nový lídr šanci dohonit „to“ po volbách?
Ze tří dosavadních šéfů Občanské demokratické strany je Petr Nečas první, který čistotu v politice považuje za věc prvotřídní důležitosti. Nikdy dřív přitom ODS nebyla v takovém morálním rozkladu. Od předvčerejška, kdy výkonná rada rozhodla, že po Mirkovi Topolánkovi už nikdo z kandidátek ven nepůjde, víme, že ten morální rozklad bude s fotografickou přesností zachycen na kandidátkách. To vytváří dosti nepřehlednou situaci. Může příznivec občanského tábora, který nerezignoval na takové maličkosti, jako je slušnost, ODS letos volit?
Obavy a naděje Odpověď záleží na tom, jaké možnosti a jakou autoritu bude Nečas mít ve straně po volbách. Zatím je jeho postavení, jak známo, krajně nejisté. Na minulých kongresech býval tím nejméně samozřejmým místopředsedou. Hlasy mu zpravidla obstarával Ivan Langer v rámci většího úkolu, totiž obstarávání hlasů pro Mirka Topolánka. Pohled na družinu Nečasových nejbližších je až dojemný: Martin Říman, Hynek Fajmon nebo Ivo Strejček jsou všechno solidní lidé s vlastními názory, kteří se ovšem o poměrech ve straně spíš dozvídají, než aby je utvářeli. Fajmon a Strejček působí v odlehlém Evropském parlamentu, Říman před rokem ohlásil odchod z aktivní politiky a do sněmovny teď vůbec nekandiduje. I Nečas samozřejmě cítí, že svou pididružinu musí rozšířit; ve chvíli, kdy se o to pokusí, se ovšem ukazují hranice jeho možností. Jiří Pospíšil, kterého Topolánek odepsal a Nečas rehabilituje, patřil k lepším ministrům, vzdoroval pokusům nalomit nezávislost státních zástupců v kauze Čunek a dnes dává do pořádku plzeňská práva; co je to ale všechno platné, pokud by s Pospíšilem stoupala také hvězda plzeňského „kmotra“ a podnikatele Romana Jurečka? Podobný případ je další Nečasova možná akvizice, starosta Prahy 6 Tomáš Chalupa, jehož kariérní postup pod Nečasem prý si vymínila pražská organizace jako cenu za spolupráci. Pro Chalupu mluví relativní mládí a neokoukanost, nebyl by ale pokračováním bémismu jinými prostředky?
Nečas je nepochybně člověk velkých osobních kvalit, člověk ale nemusí být sám lupič, a přesto u něj v jedné chvíli mohou převážit důvody, aby toleroval lupiče ve svém okolí. Nečas v politice strávil už 18 roků. Tak dlouho zblízka přihlížet tomu, jak to dělá ten který šéf, v člověku přirozeně živí touhu zkusit si to taky. A když to nepůjde jinak, třeba i výt s vlky, aspoň na chvíli. Strana, v jejímž vedení se to hemží podnikateli, kteří ovládají prefabrikované politiky, je každopádně nebezpečná předsedovi i sama sobě.
To byla rizika. Jaký má „varianta Nečas“ potenciál? Dlouhá kariéra může vést k letargii, stejně tak ale může zavazovat. Nečas už dokázal, že je houževnatý a cílevědomý. Ve stranických špičkách se pohyboval předtím, než se většina dnešních kmotrů o ODS vůbec začala zajímat. Má před očima vzdálenější cíle než oni.
Hodně mu může pomoci načasování volebního kongresu, který se bude konat mezi sněmovními volbami a senátními respektive obecními volbami na podzim. Ve volbách do Senátu se bude hrát především o příští prezidentskou většinu a zažehnání možnosti, že by po Havlovi a Klausovi prezidentský úřad znesvětil Jiří Paroubek, v komunálních volbách půjde zase mnoha důležitým figurám v ODS o další kariéru lokálního politika.
Hlavně kvůli obecním volbám by se krátká předvolební fáze, v níž ODS úplně neignoruje veřejné mínění, mohla protáhnout do podzimu. A to by logicky mělo posilovat Nečasovy vyhlídky, až se bude ucházet o funkci řádného předsedy.
Hledám kmotry. Proti kmotrům Nečasova budoucnost v čele strany záleží na mnoha dalších proměnných, které dnes ještě nikdo nemůže znát. Půjde například o to, kde případný výpadek hlasů ve sněmovních volbách vznikne – čili jak se ODS povede v hlavním městě. A důležitější než rozdíl mezi občanskou a sociální demokracií bude patrně odstup od TOP 09. Pobyt v opozici už občanští demokraté zažili, jejich první místo na pravici ale ještě nikdo neohrožoval.
Zatím – jak ukázalo i dění na pondělní výkonné radě – se nový lídr ani neblíží situaci, kdy by se proti jedněm kmotrům obešel bez kmotrů jiných. V tomto ohledu se nechová, možná ani nemůže chovat jinak než předtím Topolánek. Pokud by se mu stranické zvíře podařilo osedlat a vést ho po své cestě, je zralý na titul Národní umělec.
Bude hlas pro ODS hlasem pro Nečase, nebo pro kmotry? Ti z jejích potenciálních voličů, kteří by rádi volili i kvůli něčemu vyššímu než strachu z Paroubka, ještě asi nikdy před volbami neměli tak složité rozhodování. A v mnohých se to bude mlít až do posledního dne.
***
Nečas už dokázal, že je houževnatý a cílevědomý. Ve stranických špičkách se pohyboval předtím, než se většina dnešních kmotrů o ODS vůbec začala zajímat. Má před očima vzdálenější cíle než oni.
O autorovi| DANIEL KAISER, komentátor LN e-mail: daniel.kaiser@lidovky.cz
