Tříleté Nečasovo působení v čele kabinetu ale provázela řada sporů a nyní jej ukončila kauza šéfky jeho kabinetu Jany Nagyové.
Nečas v neděli večer oznámil, že k pondělku 17. června rezignuje na svou funkci premiéra i šéfa ODS.
Nečasův život v datech
|
Pan čistý
Do čela občanských demokratů, kteří jej v předsednické funkci potvrdili v červnu 2010, přitom přišel Nečas s pověstí "pana čistého". Přestože ve vedení strany působil od roku 1999, jeho jméno nebylo nikdy spojeno z žádným skandálem a Nečas se tak měl stát tím, kdo napraví pošramocenou pověst nejsilnější pravicové strany v Česku.
Té předtím uškodil zejména problém takzvaných regionálních kmotrů, tedy podnikatelů, kteří měli údajně velký vliv na rozhodování politiků strany.
Po volbách koncem května 2010 se Nečasovi podařilo sestavit zdánlivě nejsilnější kabinet novodobých českých dějin. Koalice ODS, TOP 09 a Věcí veřejných měla ve sněmovně pohodlnou většinu 118 poslanců koalice. Kabinet ale prakticky od počátku provázely vnitřní konflikty - ať už kvůli odvolání policejního prezidenta, údajné korupci na ministerstvu životního prostředí nebo loňské potíže kolem schvalování daňového balíčku, který nechtěla část ODS.
Spory s Klausem
Nečas byl někdy kritizován za určitou nerozhodnost a nedostatek přirozeného "vůdcovství", ať už ve straně nebo ve vládě, kde se dostával do sporů třeba s druhým mužem TOP 09 a ministrem financí Miroslavem Kalouskem. O tom, že Nečasova vnitrostranická pozice nebyla úplně pevná, pak svědčí například hlasování na loňském podzimním volebním kongresu ODS.
Narychlo nominovaný Ivan Fuksa (jeden z tzv. "rebelů", nyní ve vazbě) získal jako kandidát na předsedu třetinu hlasů. Velkou snahu věnoval Nečas očištění strany od vlivu zákulisních hráčů, což se mu ale podle médií například v Praze tak docela nepodařilo. S některými svými spojenci, třeba bývalým místopředsedou ODS a exministrem spravedlnosti Jiřím Pospíšilem se zase nerozešel v nejlepším.
Výrazným momentem byl také konflikt s bývalým šéfem poslaneckého klubu Petrem Tluchořem (nyní též ve vazbě), který při loňském hlasování o daňovém balíčku hrozil přerůst v pád vlády.
Důležité zákony
Postavení Petra Nečase v čele vlády ani strany přitom nepomohlo ani to, že se občanským demokratům pod jeho vedením v řadě posledních voleb příliš nevedlo. Výrazně například oslabilo ODS strany v Senátu, který nyní ovládá ČSSD, a pokračuje i dominance sociální demokracie v krajích. V letošních přímých prezidentských volbách pak kandidát občanských demokratů, první místopředseda horní komory Přemysl Sobotka skončil v prvním kole až osmý z devíti uchazečů se ziskem
2,46 procenta hlasů.
Přes turbulence, rozpad původní koalice loni v dubnu a snižování počtu poslanců, kteří vládu podpořili při opakovaných hlasováních o vyslovení důvěry a nedůvěry, se ale Nečasovu kabinetu podařilo prosadit řadu důležitých zákonů.
Od předloni schváleného nového občanského zákoníku, který by měl vstoupit platnost od roku 2014, přes letošní zavedení penzijní reformy až po kritizované církevní restituce, které teprve nedávno potvrdil verdikt Ústavního soudu.