Úterý 23. dubna 2024, svátek má Vojtěch
130 let

Lidovky.cz

NEČASŮV PROFIL: 'Pan čistý' prosadil řadu důležitých zákonů

Česko

  23:51
PRAHA - Politická kariéra dlouholetého místopředsedy občanských demokratů Petra Nečase (48) nabrala obrátky krátce před volbami v roce 2010. Tehdy Nečas narychlo nahradil na pozici volebního lídra tehdejšího šéfa ODS Mirka Topolánka a podařilo se mu usednout do křesla premiéra, přestože ve volbách tehdy zvítězila ČSSD.

Premiér Petr Nečas foto: Ondřej Němec, Lidové noviny

Tříleté Nečasovo působení v čele kabinetu ale provázela řada sporů a nyní jej ukončila kauza šéfky jeho kabinetu Jany Nagyové.

Nečas v neděli večer oznámil, že k pondělku 17. června rezignuje na svou funkci premiéra i šéfa ODS.

Nečasův život v datech

  • 19. listopadu 1964 - narodil se v Uherském Hradišti, je mu 48 let.
  • 1983 - absolvoval gymnázium v Uherském Hradišti.
  • 1986 - oženil se, s manželkou Radkou mají čtyři děti. Tento týden Nečas oznámil, že se rozvádějí.
  • 1988 - absolvoval fyziku na dnešní Masarykově univerzitě v Brně (titul RNDr.).
  • 1988 až 1989 - absolvoval základní vojenskou službu u vrtulníkového pluku v Prostějově.
  • 1988 až 1992 - technolog, výzkumný a vývojový pracovník v Tesle Rožnov pod Radhoštěm.
  • Říjen 1991 - vstoupil do ODS; zvolen předsedou oblastní rady strany ve Vsetíně.
  • 6. června 1992 - poprvé zvolen poslancem Poslanecké sněmovny; znovu zvolen v letech 1996, 1998, 2002, 2006 a 2010.
  • Září 1995 až 1996 - první náměstek ministra obrany.
  • Květen 1995 - ODS jej navrhla na uvolněné místo ministra vnitra; návrh nejprve přijal, po několika dnech odmítl z rodinných důvodů.
  • 1996 až 1998 - předseda výboru pro obranu a bezpečnost Poslanecké sněmovny.
  • 1998 až 2000 - místopředseda poslaneckého klubu ODS.
  • 1998 až 2002 - předseda výboru pro obranu a bezpečnost Poslanecké sněmovny.

Radka Nečasová a Petr Nečas

  • 1998 až 2006 - ministr obrany stínové vlády ODS.
  • 1999 až 2004 - místopředseda ODS.
  • 2004 až 2006 - první místopředseda ODS.
  • Září 2006 až květen 2009 - ministr práce a sociálních věcí a vicepremiér v obou vládách Mirka Topolánka.
  • 2006 až 2010 - místopředseda ODS.
  • Březen až květen 2010 - lídr strany pro volby do sněmovny.
  • 4. června 2010 - prezident Václav Klaus jej pověřil jednáním o sestavení vlády.
  • 20. června 2010 - zvolen předsedou ODS; funkci obhájil loni
    4. listopadu.
  • 28. června 2010 - jmenován premiérem ČR.
  • 16. června 2013 - po večerním jednání grémia ODS oznámil, že k pondělku 17. června rezignuje na svou funkci premiéra v souvislosti s kauzou šéfky jeho kabinetu Jany Nagyové, která byla obviněna z organizátorství trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby a z podplácení. Oznámil, že odejde i z čela ODS.

Pan čistý

Do čela občanských demokratů, kteří jej v předsednické funkci potvrdili v červnu 2010, přitom přišel Nečas s pověstí "pana čistého". Přestože ve vedení strany působil od roku 1999, jeho jméno nebylo nikdy spojeno z žádným skandálem a Nečas se tak měl stát tím, kdo napraví pošramocenou pověst nejsilnější pravicové strany v Česku.

Té předtím uškodil zejména problém takzvaných regionálních kmotrů, tedy podnikatelů, kteří měli údajně velký vliv na rozhodování politiků strany.

Po volbách koncem května 2010 se Nečasovi podařilo sestavit zdánlivě nejsilnější kabinet novodobých českých dějin. Koalice ODS, TOP 09 a Věcí veřejných měla ve sněmovně pohodlnou většinu 118 poslanců koalice. Kabinet ale prakticky od počátku provázely vnitřní konflikty - ať už kvůli odvolání policejního prezidenta, údajné korupci na ministerstvu životního prostředí nebo loňské potíže kolem schvalování daňového balíčku, který nechtěla část ODS.

Spory s Klausem

Nečas byl někdy kritizován za určitou nerozhodnost a nedostatek přirozeného "vůdcovství", ať už ve straně nebo ve vládě, kde se dostával do sporů třeba s druhým mužem TOP 09 a ministrem financí Miroslavem Kalouskem. O tom, že Nečasova vnitrostranická pozice nebyla úplně pevná, pak svědčí například hlasování na loňském podzimním volebním kongresu ODS.

Narychlo nominovaný Ivan Fuksa (jeden z tzv. "rebelů", nyní ve vazbě) získal jako kandidát na předsedu třetinu hlasů. Velkou snahu věnoval Nečas očištění strany od vlivu zákulisních hráčů, což se mu ale podle médií například v Praze tak docela nepodařilo. S některými svými spojenci, třeba bývalým místopředsedou ODS a exministrem spravedlnosti Jiřím Pospíšilem se zase nerozešel v nejlepším.

Výrazným momentem byl také konflikt s bývalým šéfem poslaneckého klubu Petrem Tluchořem (nyní též ve vazbě), který při loňském hlasování o daňovém balíčku hrozil přerůst v pád vlády.

Důležité zákony

Postavení Petra Nečase v čele vlády ani strany přitom nepomohlo ani to, že se občanským demokratům pod jeho vedením v řadě posledních voleb příliš nevedlo. Výrazně například oslabilo ODS strany v Senátu, který nyní ovládá ČSSD, a pokračuje i dominance sociální demokracie v krajích. V letošních přímých prezidentských volbách pak kandidát občanských demokratů, první místopředseda horní komory Přemysl Sobotka skončil v prvním kole až osmý z devíti uchazečů se ziskem
2,46 procenta hlasů.

Přes turbulence, rozpad původní koalice loni v dubnu a snižování počtu poslanců, kteří vládu podpořili při opakovaných hlasováních o vyslovení důvěry a nedůvěry, se ale Nečasovu kabinetu podařilo prosadit řadu důležitých zákonů.

Od předloni schváleného nového občanského zákoníku, který by měl vstoupit platnost od roku 2014, přes letošní zavedení penzijní reformy až po kritizované církevní restituce, které teprve nedávno potvrdil verdikt Ústavního soudu.

Autor: