‚Nechceme tam žádné čerty.’ Souboj o mediální rady přeje manažerům, Dvořáka zřejmě neohrozí

„Nechceme tam žádné čerty,“ zaznělo dle zdrojů serveru Lidovky.cz v kuloárech Poslanecké sněmovny během vyjednávání před chystanou volbou šesti nových členů Rady České televize (ČT) a dvou Rady Českého rozhlasu (ČRo). Odkaz na mytické obyvatele pekla měl znamenat, že si strany nepřejí v užším seznamu kandidátů žádné kontroverzní tváře. Vyhledávanou předností „semifinalistů“ hlásících se na uvolněná místa v radách veřejnoprávních médií se staly umírněnost a erudice. Podle složení zúženého výběru uchazečů (viz box), vzešlých ze 122 jmen navržených nejrůznějšími institucemi, se dá usuzovat, že se zákulisní dohody projevily.

To neznamená, že by volební výbor nevyslal do hlasování ve sněmovně i pár adeptů, nad nimiž někteří povytahují obočí. Mezi takové patří třeba rozhlasový moderátor Lubomír Xaver Veselý, jenž by rád do Rady ČT; právě s pořadem veřejnoprávní televize Newsroom ČT24 se dostal do sporu při polemice o (ne)stranném vedení svých hovorů v rádiu. „Mám z něj dojem, že si chce spíš zvednout sledovanost, než že by skutečně chtěl do rady,“ řekl serveru Lidovky.cz nejmenovaný člen volebního sněmovními výboru. Navíc může být jeho vyslání dál úlitbou Pražskému hradu, s nímž má Veselý dobré vztahy.

V užším výběru je i ekonomka Hana Lipovská, která v minulosti prohlásila, že „nechápe smysl veřejnoprávních médií a že bychom se bez nich obešli“. Její slova vzbudila kritiku a hádka o její osobu narušila i „grilování“ dotyčné ve výboru. K podobně „nechtěným“ lze přiřadit i dalšího postupujícího ekonoma Vladimíra Pikoru.

Horší jména, snazší dohoda

Právě posun několika jmenovaných do další fáze však dokládá, že dohody mezi stranami fungují. Hlavními hybnými silami jsou tři největší strany – vládní hnutí ANO a opoziční ODS a Piráti. SPD se z vyjednávání diskvalifikovala sama, když jako kandidáty navrhla převážně asistenty svých poslanců. Úlitbou uskupení Tomia Okamury byl postup Petra Jedináka, asistenta poslance SPD Radka Rozvorala. Subjekty, jako jsou TOP 09 a STAN, se dle zdrojů LN vyjednávání nezúčastnily vůbec.

Přáním všech zúčastněných je neudělat z volby mediálních rad šarádu. Půjde-li vše dle plánu, což vzhledem k tajnému způsobu hlasování není nikdy dopředu jasné, měla by vládní koalice získat z osmi obsazovaných míst pět a opozice tři. Volit se ve sněmovně bude v průběhu března.

Zdroje serveru Lidovky.cz z nejsilnějšího stranického trojlístku se shodují na několika kompromisních jménech. Těmi jsou exšéf České spořitelny Pavel Kysilka či bývalý ředitel vydavatelství Lidové noviny a Economia Michal Klíma. „Dojem udělal také adiktolog Ivan Douda,“ řekl Lidovky.cz člen volebního výboru Tomáš Martínek (Piráti). Jako o přijatelném se podle jiných zdrojů hovoří také o auditorovi Stanislavu Staňkovi či bývalém šéfovi zpravodajství na ČT Romanu Bradáčovi.

Všechny vyjmenované spojuje zkušenost s řízením větších podniků. Právě po té je mezi stranami sháňka. „Strany se víceméně shodly na tom, že současná Rada ČT neplnila zcela svou roli směrem k řediteli Petru Dvořákovi,“ řekl jeden z poslanců ODS s tím, že podle představ zákonodárců by se noví členové měli zaměřit právě na rozpočet ČT a ohlídat hospodaření. Úkol zbavit současného ředitele křesla však prý obměněná rada nedostane. „V Radě ČT chybí někdo se zkušeností s řízením miliardového podniku,“ řekl ostatně už před volbou LN Kysilka. I proto nepřekvapí, že se nikdo z obhajujících radních do užšího výběru nedostal.

V případě rozhlasové rady se předem počítalo, že bez problémů projde obhájkyně předsednického postu Hana Dohnálková, byť se jí to povedlo jen těsně. Zájem o místo v Radě ČRo projevila ODS, která by údajně ráda protlačila galeristu Marka Pokorného.

Rada České televize (patnáct členů, přičemž její třetina se vždy za dva roky obmění) a Rada Českého rozhlasu (devět členů) jsou dle zákona orgány, díky nimž může veřejnost dohlížet na chod veřejnoprávních médií. V jejich gesci je třeba jmenování i odvolávání generálních ředitelů včetně kontroly a schvalování rozpočtu. Obě rady volí sněmovna.