Tahanice o dítě, která vypukla o loňských Vánocích, kdy sedmadvacetiletá matka unesla malého Samuela z Rakouska, tak bude mít dramatickou dohru: pokud žena skutečně odmítne dopravit syna do Rakouska do konce týdne, zasáhnou sociální pracovníci. A pro malého Samuela si přijdou až domů.
LN Do neděle vám soud dal čas na to, abyste vydala dítě jeho otci. Uděláte to?Sešla jsem se s otcem Samuela a ten mi dal jasně najevo, že nedovolí, aby Samuel jezdil do Čech.
Řekl mi, že syna uvidím, jen když za ním přijedu na víkend do Rakouska. Já si ale nemohu dovolit jezdit každý víkend do Rakouska, měla bych tedy hodně omezenou možnost vídat svého syna. Nemám tedy na výběr, syna do Rakouska nepovezu.
LN Nemyslíte si, že by situace byla jiná, kdybyste syna v prosinci neunesla? Pak byste ho možná mohla vídat i v Čechách?Ten takzvaný únos byl ale reakce na to, že jsem sedm měsíců nemohla syna vídat. Vždy, když jsem přijela do Rakouska, mi buď nikdo neotevíral, nebo mi řekli, že Samuel není doma.
Až před Vánoci jsem měla štěstí, že mě Samuel viděl, když jsem zazvonila u dveří. Nemohli mi ho tedy zapřít. Navíc se ukázalo, že mému synovi neříkají pravdu o tom, proč jsem za ním dlouho nebyla.
Hned poté, co jsem Samuela odvezla, jsem napsala jeho otci textovou zprávu, že je Samuel v pořádku.
LN Proč jste se neobrátila na soud, když vám bývalý druh zakazoval syna vídat?Rakouský soud stanovil opatrovníkem mého bývalého partnera, Samuelova otce. Neměli jsme soudně určenou střídavou péči, nicméně jsme dlouho fungovali bez problémů jen na základě dohody. Když jsem ještě žila v Rakousku, střídali jsme se u syna podle našich možností.
A i když jsem pak odešla do Čech, probíhalo všechno dobře. Mohla jsem syna mít u sebe tři týdny a pak jel zpátky do Rakouska. Až do chvíle, než začaly být problémy, jsem neměla důvod právní věci řešit.
LN Proč se vaše spolupráce zadrhla?Bývalý přítel se dozvěděl, že jsem se byla ptát na možnost, že by Samuel nastoupil do školy v Čechách. Po prázdninách má totiž jít do první třídy.
Harald mi řekl, že nepřipadá v úvahu, aby šel náš syn do Čech, že bude vyrůstat s ním v Rakousku. Tehdy začaly ty obstrukce z jeho strany. Neviděla jsem syna dlouhé měsíce. Neměla jsem jinou možnost, než ho odvézt.
LN Soud vám ale, pokud se nepodvolíte, syna může odebrat násilím. Nebylo by lepší poslechnout?Vím, že se vystavuji rizikům, že mi v Rakousku hrozí další soudy a pokuty. Já to soudní rozhodnutí ale považuji za nespravedlivé. Neměla jsem ani obhájce. Chci o svého syna bojovat, vím, že chce být se mnou, což řekl i před psychology.
Spojila jsem se s právníkem, chci jít ještě k jinému soudu. Až doteď jsem se vyhýbala medializaci, protože to není dobré pro mé dítě. Teď ale nemám jinou možnost.
