Úterý 23. dubna 2024, svátek má Vojtěch
130 let

Lidovky.cz

Nechci vědět, co bude po víkendu

Česko

Islanďanka Björk ve svém prvním velkém hitu Big Time Sensuality zpívá: „Nevím, co se mnou bude po tomhle víkendu,/ a ani to vědět nechci“. A totéž by se dalo říci i o hrdinech knihy Noc v Evropě slovinské autorky Polony Glavanové. Jedna z jejích postav je charakterizována následovně: „Nejlepší časy prožívala vždycky jinde, i tehdy, když se odehrávaly tady a teď.“

Polona Glavanová (1974) debutovala právě knihou Noc v Evropě (2001), na ni pak navázala povídkovým souborem Partyzáni (2004). Vedle toho se také věnuje překladům z angličtiny. Proto nepřekvapí, že Noc v Evropě vykazuje rysy poučenosti světovou literární tvorbou. I česká literatura a kinematografie jistě v poslední době vytvořila díla, která se Noci v Evropě v mnohém podobají. Nejde ovšem ani tak o obdobnost příběhu jako o „základní pocit“, tedy o věčně se přemísťující - před sebou prchající - mladé lidi, kterým se svoboda nezvratně překlápí do osamělosti.

Ale lze takovéto knihy, jako je Noc v Evropě, opravdu brát jako opakování úspěšného modelu, který vyzkoušel již někdo jiný? Nemůže jít o zaznamenání skutečně pociťovaného - tedy o to, že Slovinci (či kdokoliv jiný) mají podobný životní styl jako lidé v západní Evropě, že poměry v Evropě se srovnávají? V Noci v Evropě autorka popisuje cestu vlakem z Amsterdamu do Paříže, a to velmi citlivě a neokázale. Na druhou stranu nutno podotknout, že se nedozvíme nic, co bychom již nevěděli. Američané jsou zde přezíraví a málo informovaní. Jeden druhému tak vysvětluje, kde leží Krakov, následovně: „Tam, co je vedle Osvětim. Jestli si to správně vybavuju.“ I pro další cestující, australskou dívku, je Evropa především světadílem mnoha historických památek a samozřejmě také hrůz: její babička jako Židovka utekla do Austrálie z hitlerovského Německa.

Daleko zajímavější je pasáž z páté kapitoly, v níž rozmlouvá čerstvě zamilovaný pár. On je Ir a navrhuje jí, Holanďance, aby s ním odjela do Irska: „Nemám peníze. Musím studovat. Nevím.“ A pak ji napadne, že on by ale mohl zůstat s ní v Amsterdamu: „Nemůžu. Nemám peníze. Musím studovat.“ Zde se ukazuje, že s bezproblémovou kosmopolitností to není tak žhavé. Každý má nakonec někde vazby - rodinné, jazykové...

Polona Glavanová sympatickým a poctivým způsobem popsala svět současných mladých lidí - nejde zde o snahu pobavit, ale na druhou stranu autorka bohužel nedosáhla ani díla, které by čtenáře silně zasáhlo. Nic nepřebývá, ale nic také neznepokojuje. V literatuře má jít o život, ve všech významech tohoto spojení. Při čtení Noci v Evropě to ale často vypadá, že jde spíš o úspěch v nějaké evropské literární soutěži.

***

HODNOCENÍ LN

*****

Polona Glavanová:

Noc v Evropě

Přeložil Aleš Kozár

Fra, Praha 2007, 200 stran

Autor: