V Česku se vůbec poprvé přiznává náhradu za vzniklou citovou újmu matce, která nechtěla dítě. Případ nechtěného mateřství se stal před lety na severní Moravě. Také tam soudně žádala nespokojená matka odškodné, u ostravského soudu ale neuspěla.
|
Ani na chvíli jsem neuvažoval o tom, že bych dal souhlas k vyplacení plné výše požadovaného odškodného. Byl by to výsměch rodičům, kteří například přišli o dítě
Za nepovedenou interrupci žádala žena z Jihlavy po tamní nemocnici odškodné ve výši 400.000 korun. Soud ale dospěl k závěru, že částka je nepřiměřeně vysoká a navíc si ona sama těhotenství v mladém věku zapříčinila svoji nezodpovědností.
Jako vodítko pro stanovení odškodného použil soudce Michal Ryška ustanovení o částce 240.000 korun, která je vyplácena v případě zaviněného úmrtí osobám blízkým. Dostali by ji například rodiče za chybný postup nemocnice, jehož důsledkem by bylo úmrtí jejich dítěte.
"Ani na chvíli jsem neuvažoval o tom, že bych dal souhlas k vyplacení plné výše požadovaného odškodného. Byl by to výsměch rodičům, kteří například přišli o dítě," uvedl soudce.
Žena otěhotněla v osmnácti s teprve šestnáctiletým chlapcem. Oba se shodli, že nejsou schopni se o případné potomky vhledem ke svému věku postarat a dohodli se na interrupci.
Znalec z oboru gynekologie a porodnictví Alfréd Dörr dospěl k závěru, že lékařka při interrupci nepostupovala dost radikálně. Neodstranění jednoho plodu označil za technickou chybu, která by se zkušenému lékaři neměla stát.
V Česku se do roka koná 80.000 potratů, asi 3200 pacientek se následně potýká se zdravotními potížemi. Přibližně 40 žen do roka zjistí, že potrat se nezdařil. Většinou se ještě podaří narození dítěte zabránit.
Žena tvrdila, že neměla na ochranu peníze
V jihlavském případě se to ale nestalo. Pacientka na počátkem ledna, tedy asi tři týdny po zákroku, dostavila na kontrolu. Když lékařka zjistila, že žena ještě neměla menstruaci, požádala ji, aby přišla znovu. Podle lékařské dokumentace měla žena přijít za týden, pacientka ale tvrdí, že jí bylo řečeno, aby se dostavila za dva. Následná kontrola ukázala, že je těhotná a následný druhý potrat v tomto období těhotenství již nebyl možný.
Žaloba na ochranu osobnosti v této kauze byla podána již v roce 2001. Žena žádala odškodné za vzniklou citovou újmu, která zahrnuje její obavy po neúspěšném potratu, že se plod, který interrupci přestál, byl poškozen a dítě se narodí postižené. Dítě přišlo na svět zdravé. Nyní má holčička již další dva sourozence.
Odborníci poukazují na to, že jí může vzniknout psychická újma, pokud se o problémech své matky dozví. Soud při stanovení výše odškodného přihlížel také k tomu, že žena otěhotněla v důsledku své nezodpovědnosti. Měla nechráněný styk. Mimo jiné k tomu uvedla, že na ochranu neměla peníze. Žalobkyně i nemocnice se mohou proti verdiktu odvolat. Pokud tak některá ze stran učiní, bude se případem zabývat Vrchní soud v Olomouci.
Hnutí Pro život ČR, které bojuje proti potratům, výsledek soudního procesu kategoricky odsoudilo. Narození člověka není podle hnutí za žádných okolností možné chápat jako škodu. "Pokud se matka cítila pokračujícím těhotenstvím a narozením dítěte poškozena, nic jí nebránilo situaci řešit bezprostředně po porodu, např. tím, že by dcerku předala do náhradní rodinné péče, resp. se dítěte vzdala," řekla Zdeňka Rybová z hnutí Pro život ČR. Celá absurdita a nelidskost soudního procesu podle ní ukazuje na zvrácenost současné potratové legislativy, která by se měla změnit.
