„Pociťovala jsem nezvyklou únavu, drobné krvácivé tečky, petechie, na holení části. Modřiny, které se tvořily jen tak. Když jsem vyšla ve škole dva schody, tak jsem se musela zastavit a vydýchat se, protože mě to hned zmohlo a byla jsem úplně bledá,“ vzpomíná Magdaléna na období v září 2006, kdy ji lékaři zjistili akutní lymfoblastickou leukémii. Tehdy jí bylo dvanáct let.
Za posledních 30 let vzrostl podíl dětí vyléčených z rakoviny |
V pátek šla s matkou k lékařce na vyšetření, v pondělí si měla vyrazit pro výsledky. Během víkendu se však přidaly horečky. Když v pondělí přišla schvácená ke své lékařce, ta na nic nečekala. Magdalenu rovnou poslala na hematoonkologické oddělení Fakultní nemocnice v Motole. „Podotýkám, že jsem vůbec nevěděla, na jaký oddělení jdeme. Už jen ten pocit, že si balím věci do nemocnice, mě úplně vyděsil,“ vybavuje si.
Podle posledních čísel obdobné zděšení prožívá ročně 274 dětí do 14 let. Za rok je to dalších 136 mladistvých do 19 let, u nichž propukne nádorové onemocnění. Magdaléna onemocněla nejčastější formou rakoviny, která se u nezletilých do 14 let objevuje. Akutní lymfoblastická leukémie a její příbuzné choroby se rozvinou u téměř třiceti procent onkologických pacientů tohoto věku.
Dětské nádory jsou agresivnější
„Pokud onemocní onkologickou diagnózou dítě, je to pro všechny obrovský šok, protože lidé často nevědí, že rakovinu mohou mít i děti,“ sdělila serveru Lidovky.cz lékařka Lucie Cingrošová z Kliniky dětské hematologie a onkologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole. Motol je jedním ze dvou hlavních center pro malé onkologické pacienty, druhým je Klinika dětské onkologie Fakultní nemocnice Brno.
Den dětské onkologiePři motolské nemocnici funguje spolek Haima CZ, jenž se stará o osvětu v dětské onkologii. Mimo jiné pořádá rekondiční tábory pro vyléčené pacienty, Magdaléna tam jezdí jako vedoucí. |
Dětský pacient se liší od dospělého v několika ohledech. Hlavní komplikace plyne z toho, že nádor se objevil v tak nízkém věku. „Dětské nádory jsou agresivnější než nádory dospělého věku a děti často přicházejí s velmi krátkou anamnézou, kdy z plného zdraví přejdou v akutní ohrožení života. Podle toho vypadá také léčba, která je v dětském věku velmi intenzivní a toxická, aby měla na rychle rostoucí nádor dostatečný účinek,“ podotýká Cingrošová.
Pokud lze v případě onkologického onemocnění mluvit o výhodě, tou klíčovou pro dětské pacienty je jejich psychika. S kritickou situací se mnohdy vypořádá lépe než dospělá. „Většina dětí to snáší podstatně lépe, protože si neuvědomují hrozbu konce. Zpravidla u sebe mají rodiče, ti to naopak nesou velmi špatně,“ uvedl pro Lidovky.cz přednosta Kliniky dětské onkologie Fakultní nemocnice Brno Jaroslav Štěrba.
Pro Magdalénu byl největší šok, že ji choroba oddělila od rodiny. Matka ji sice navštěvovala denně, ale s pobytem v nemocnici se musela srovnat hlavně sama. Pak vyvstaly praktičtější starosti. Bála se, že nezvládne výuku, spolužáci jí utečou a bude muset nastoupit do nižšího ročníku. Během dvouleté léčby ale zafungovala docházka učitelky do nemocnice, stejně jako poté kamarádek domů. Magdaléna složila zkoušky a mohla pokračovat se spolužáky.
‚Máma mi decentně naznačila, co mi je‘
„Říkala jsem mámě, jak bych nechtěla být bez vlásků jako ty holčičky, co se mnou byly na pokoji, že jsem ráda, že mě tohle nečeká a jak dlouho ještě budu muset být v nemocnici. V tu chvíli mi máma velmi decentně naznačila, jaké mám onemocnění, jak probíhá léčba a že následkem toho je právě i vypadávání vlasů,“ vybavuje si pak nejsilnější okamžik nemoci, jenž přišel v prvních dnech pobytu v nemocnici.
Zatímco počátkem 90. let překonalo rakovinu ani ne 30 procent dětí, dnes je tato statistika nesrovnatelně optimističtější. Česká onkologie díky pokročilejší diagnostice a rozvíjejícím se způsobům léčby patří mezi extratřídu. „Dnes se 87,5 procent dětí dožije pěti let od diagnózy, což patří ke světové špičce. Nicméně dvě třetiny pacientů mají nějaký pozdní následek. A jedna třetina má takové následky, které vyžadují další zdravotnickou péči. Není to bez daně,“ upozorňuje profesor Štěrba.
  |
Následky se odvíjí od toho, jaký typ nádoru se u dítěte objevil nebo jakou podstoupilo léčbu. Třeba při ozařovaní se daná tkáň přestane vyvíjet. „Vídáme poruchu funkce žláz s vnitřní sekrecí, poruchu funkce ledvin, sluchu, srdeční dysfunkce, snížení plodnosti, případně rozvoj druhotných nádorů,“ jmenuje doktorka Cingrošová. Zátěž může být i psychického rázu. Dítě bojuje s nedostatkem sebedůvěry či snahou začlenit se po nemoci zpět do kolektivu.
Nemoc ji nasměrovala k pediatrii
Magdaléna je oficiálně zdravá od září 2008. Řadí se k těm šťastným, kteří se nepotýkají s žádnou komplikací. Kontrolní odběry krve po ukončení léčby nejprve podstupovala každé dva týdny, intervaly se pak prodlužovaly na měsíc, čtvrt roku, půl roku až na aktuální rok. Rok po ukončení léčby navíc absolvovala odběr kostní dřeně, stejně jako všechny ostatní testy dopadl dobře. Magdaléna je zdravá čtyřiadvacetiletá žena studující univerzitu.
Nádory v registruRegistrace nádorů je povinná, každý novotvar se zanáší do Národního onkologického registru, který spravuje Ústav zdravotnických informací a statistiky při Ministerstvu zdravotnictví. Za období 1994 až 2016 je ročně v Česku průměrně diagnostikováno 274 případů rakoviny u dětí ve věku do 14 let. U starších dospívajících, 15 až 19 let, bylo diagnostikováno dalších 136 případů ročně. Celkem je tedy v Česku průměrně diagnostikováno 410 případů za rok. „Věkové rozložení bylo následující: méně než 1 rok 6,7 % nemocných, 1 až 4 roky 22,8 %, 5 až 9 let 17,2 %, 10 až 14 let 20,1 % a 15 až 19 let 33,2 %. Zatímco u dětí do 14 let patří leukémie a příbuzné choroby (29,2 %) a nádory Centrálního nervového systému (21,8 %) mezi nejčetnější diagnózy, u adolescentů ve věku 15 až 19 let jsou na prvních místech lymfomy a retikuloendotelióza (25,8 %) a jiné maligní epiteliální novotvary a maligní melanomy (25,0 %),“ uvedl pro Lidovky.cz mluvčí úřadu Jiří Tráva. |
„Co mi toto onemocnění přineslo, je zkušenost. Dále mě to nasměrovalo v tom, čím bych jednou chtěla být, což je zdravotní sestra. Ukončené bakalářské studium všeobecné sestry už mám, aktuálně ještě studuji magisterský obor, který je zaměřen na pediatrii. Taky jsem si více začala vážit hodnoty zdraví. Díky této nemoci jsem se seznámila a skamarádila s lidmi, který si prošli tím stejným co já,“ vypráví.
Po nemoci zůstalo Magdaléně to, s čím se profesor Štěrba setkává ve své praxi při následné péči o ty, kteří nádor porazili. „Zpravidla dosahují vyššího vzdělání než jejich vrstevníci, protože jsou víc motivovaní. Když s nimi pracujeme, mají pozitivnější vztah k životu. Méně riskují, méně experimentují s drogami, s kouřením,“ vyjmenovává onkolog, který se v oboru pohybuje posledních třicet let.
Úspěšnost léčby u dětských pacientů narůstá, v jednom ale stojí lékaři stále na počátku. Pokud dají stranou dědičné předpoklady, kdy rakovina zatěžuje rodinu po generace, netuší, proč se u dětí nádory objevují. „Dětským nádorům neumíme předcházet. Víme ale, že velmi důležité je diagnostikovat zhoubný nádor co nejdříve, v časném stádiu onemocnění. Pokud pacient přichází s pokročilou nemocí, jsou šance na vyléčení horší,“ upozorňuje Cingrošová.
