Neděle 23. ledna 2022, svátek má Zdeněk
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Nedostali jste dítě do primy? Nelitujte

Česko

Objektivní způsob přijímání na víceletá gymnázia není možný už proto, že mezi uchazeči jsou obrovské vývojové rozdíly

Možnost hlásit se už v prvním kole přijímacího řízení na tři střední školy, která u nás existuje teprve od loňska, přináší jednu relativně novou zkušenost. Jedenáctiletý Jakub se hlásil do primy na třech pražských gymnáziích, z nichž každé bralo šedesát dětí. Na prvním gymnáziu, kam se hlásilo přes 250 žáků, se umístil mezi prvními šedesáti a byl přijat. Na dalším skončil na 72. místě z 220 uchazečů a přijat přirozeně nebyl. Neuspěl ani na třetím gymnáziu. Z 328 přihlášených se umístil dokonce až na 175. místě.

Řečeno jinak, jednou skončil mezi nadprůměrnými, podruhé zůstal za touto skupinou, která při přijímacích zkouškách uspěla, ještě jakžtakž na dohled, a jednou se umístil až v polovině „pelotonu“. Podobnou zkušenost udělala i stejně stará Magdalena, která zkusila dvě pražská gymnázia. Na prvním skončila na 44. místě, na druhém až na stodvacátém.

Jak si takové rozdíly umístění u stejného jedince vysvětlit? Pokud by si někdo myslel, že mohla hrát roli obyčejná nervozita, mýlil by se. Kdyby tomu tak bylo, Jakub by nejspíš neuspěl u testů, které dělal jako první. To se ale nestalo. Naopak.

Záleží tedy na způsobu testování? A existuje nějaký spolehlivý a jiný, méně spolehlivý?

„Postupy, které se obvykle používají, jsou legitimní. Patří mezi ně známky, vědomostní testy, testy všeobecných studijních předpokladů, někde i testy tvořivosti,“ říká dětský psycholog Václav Mertin. Spolehlivá bývá podle něj i jejich celková orientační predikace neboli schopnost předpovědět úspěšnost testovaného při studiu.

„Nicméně pravděpodobnost chyby není malá. Jsou děti, které se nejeví nijak dobře, a přitom studují přijatelně, naproti tomu některé děti vyjdou ve všech ukazatelích velmi dobře, a jejich studium nestojí za nic. Neexistují žádné nástroje, které by dokázaly předpovědět studijní výsledky absolutně přesně,“ míní Mertin.

Sciotesty měli vyzkoušené, přesto se jim zdály těžké Proč ale ukazuje každý test něco trochu jiného? Jakub i Magdalena měli jednu věc společnou: Oba byli úspěšní tam, kde škola použila jako „síto“ Scio testy. Ty měřily studijní předpoklady, schopnosti v matematice a v mateřském jazyce.

Scio testy měli oba trochu vyzkoušené. Ne že by znali předem zadání, ale rodiče jim koupili jednu cvičnou sadu příkladů a děti se také zúčastnily Scio „přijímaček nanečisto“. Tušily tedy, co se asi tak bude testovat a jak si rozvrhnout síly.

Příklady z matematiky na gymnáziu, kde nepoužili Scio testy, se Jakubovi zdály, mimochodem, lehčí než příklady ve Scio testech, což je ostatně logické. Scio testy jsou jako těžší koncipovány - stoprocentní úspěšnost se ani nepředpokládá, jde hlavně o možnost porovnat děti mezi sebou.

Zdá se však, že stoprocentní úspěšnost je vzácná i na školách, kde si sestavují testy vlastní. Na pražském osmiletém gymnáziu Truhlářská, jehož stránky jsme otevřeli víceméně náhodně (měli vlastní zkoušky) se bodovala matematika, český jazyk a všeobecné znalosti. Přidat body mohly i vynikající známky z pololetí. Pohled na výsledkovou listinu je ovšem zajímavý.

Maximální počet bodů z testu v matematice, tedy sto, získali z 332 žáků jen dva. Jeden z nich přitom přijat byl, druhý nikoliv. Proč? Prostě proto, že nenasbíral dost bodů v ostatních testech. Tím však není řečeno, že byl v těchto předmětech vždycky horší než ti, co nakonec byli přijati. Například 66 bodů, kterých dosáhl v testu z českého jazyka, získal i jeden z přijatých, další dva přijatí měli dokonce z češtiny méně bodů.

Totéž platí o všeobecných znalostech. V této disciplíně dosáhli čtyři přijatí méně bodů a dva stejně jako nepřijatý skvělý matematik. V jeho neprospěch nejspíš rozhodlo pololetní vysvědčení ze základní školy, v němž překročil průměr známek 1,25, za nějž bylo ještě možné získat bonifikaci. Možná měl tři dvojky, což bylo prostě o jednu víc, než potřeboval.

Lze ale o dítěti, které počítá lépe než dalších 330 uchazečů, říct, že není pro gymnázium dost nadané jenom proto, že mělo místo dvou tři dvojky?

Málo vypovídající jsou výsledky na základě takzvaného všeobecného přehledu. Na pražském arcibiskupském gymnáziu měli uchazeči o přijetí do prvního ročníku osmiletého cyklu namalovat arcibiskupský znak. To je na dané škole předvídatelný úkol, ale o rozhledu dítěte moc nevypovídá. „Taky jsme dostali různé ukázky obrazů a měli jsme k nim přiřadit výtvarný styl. Já jsem zaškrtnul kubismus,“ svěřil se po zkoušce jedenáctiletý Tomáš a vysvětlil proč: „Protože jedna mámina kamarádka jí den předtím řekla, že tam klidně může být i kubismus. Ale asi to nebyl,“ připustil chlapec. Podle jeho popisu šlo pravděpodobně o jeden z biblických výjevů, kterými Michelangelo vyzdobil Sixtinskou kapli.

Stejný věk, různá zralost Vypadá to, že zcela objektivní způsob přijímání na střední školy prostě neexistuje. V případě přijímání do víceletých gymnázií nepřispívá objektivitě ani věk uchazečů. „V těch jedenácti dvanácti letech jsou mezi dětmi obrovské vývojové rozdíly,“ říká psycholožka Jana Nováčková. „Některé jsou ještě v takzvané předoperační fázi, to znamená, že k tomu, aby mohly vyvodit nějakou úvahu, potřebují vždy konkrétní údaje. Jiné už jsou ve fázi operační, takže jsou schopny pracovat třeba s pojmy jako X, Y. Některé děti se vyvíjejí stabilně, jiné ve skocích. Může se stát, že v určitém období zazáří a dál stagnují. A samozřejmě i naopak.“

Objektivnější jsou bezesporu inteligenční testy, které se k odhadnutí studijního potenciálu používají v pedagogicko-psychologických poradnách. Ale i ty mají svou slabou stránku. „S tím, jak byly zpřístupněny v různých variantách veřejnosti, je možné je tak trochu natrénovat,“ upozorňuje psycholožka.

Pro rodiče, jejichž děti se do primy nedostaly, má však Jana Nováčková zajímavá slova útěchy: „Nepřijetí na víceleté gymnázium nikoho určitě nepoškodí, naopak,“ tvrdí. Je totiž přesvědčena, že víceletá gymnázia tyjí jen z toho, že k nim chodí nejnadanější děti s nejlepším sociálním zázemím. Jejich přidaná hodnota je podle jejího názoru až na výjimky nulová.

Otázka je, zda skutečnost, že jedna z nejlepších odbornic na vzdělávání řekne - pokud se vaše dítě nedostane na víceleté gymnázium, není čeho litovat -, rodiče neúspěšných aspoň trochu uklidní.

Měla by.

***

Osmiletá a šestiletá gymnázia Odčerpávají stále více žáků základním škOlám

2000 2001 2002

Podíl 8letých žáků škol odcházejících z 5. ročníku ZŠ do 7,33 % 7,47 % 7,33 %

Podíl do 6letých žáků odcházejících škol ze 7. ročníku ZŠ 1,47 % 1,45 % 1,61 %

Počet gymnázií nově přijatých studentů 8letých 9507 9534 9624

Počet gymnázií nově přijatých studentů 6letých 1791 1756 1938

Počet žáků v původních 5. ročnících ZŠ 129 705 127 569 131 331

Počet žáků v původních 7. ročnících ZŠ 121 602 121 205 120 461

2003 2004 2005 2006

7,76 % 7,93 % 8,56 % 9,30 %

1,75 % 1,72 % 1,96 % 1,98 %

9626 9682 9890 9401

2074 2099 2241 2224

124 022 122 059 115 533 101 040

118 469 122 004 114 519 112 495

2007 2008 2009

9,88 % 10,01 % 10,18 %

2,22 % 2,57 % 2,71 %

9458 9195 9211

2350 2375 2352

95 732 91 885 90 461

105 816 92 234 86 866

Zdroj: Ústav pro informace ve vzdělávání

Autor:

ANALÝZA: Tři důvody, proč Rusko vpadne na Ukrajinu. A tři další, proč ne

Premium Copak se asi odehrává v hlavě Vladimira Putina? To je otázka, kterou dnes řeší celý svět. Ruský prezident rozehrál...

Velký test samotestů na covid: lépe fungují výtěrové, některé neodhalí nic

Premium Ještě před dvěma lety znamenaly dvě čárky na testu, že se budou chystat křtiny, delta byly americké aerolinky, gama...

Nevěra dříve či později vztah zničí. A není cesty zpět, říká filmařka Sedláčková

Premium Vede doslova dvojí život ve dvou zemích. Ve Francii pracuje Andrea Sedláčková především jako střihačka filmů, u nás...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!