Komentáře po atentátu na moskevském letišti někdy více a někdy méně implicitně naznačují, že skutečnou příčinou teroristického útoku je brutální a veskrze hloupé počínání Rusů na Kavkaze. Tahle argumentace je zhoubná. Rusko si od roku 1994, kdy vypukla první čečenská válka, nepochybně počíná na Kavkaze s krutostí a arogancí (stačí si vzpomenout na kobercové bombardování Grozného), jenže ani to není nejmenším ospravedlněním teroristického útoku. Logika, která zdůrazňuje příčinné vztahy a teroristické útoky považuje za vcelku přirozený důsledek mocenského počínání, se zdánlivou intelektuální sofistikovaností se odvolává na složitost světa („věci nejsou tak jednoduché“) a kauzalitu („spirála“ či „kruh násilí“), vlastně jen říká: Teroristy musíme pochopit.
Nemusíme, a to ani v případě Ruska.
Majitelé vozů s kmotrovskou poznávací značkou (jako je Aleš Trpišovský, jenž naposledy svým černobílým mercedesem ztrestal nedostatečně submisivní autobus) to mají těžké. My ostatní, kteří na svých automobilech vozíme obtížně zapamatovatelnou změť číslic, vidíme pouze jejich okázalou nadutost. Jenže zkuste se – ukrytý za kouřovými skly černého BMW – domáhat vpuštění do vedlejšího pruhu, když máte státní poznávací značku 0007 nebo 6666! Nikdo vás nepustí! Zkuste se dovolávat vstřícnosti a velkorysosti ostatních řidičů! Ani náhodou. Mužík vedle jen namáčkne čumák své škodověnky na nárazník před sebou a dělá, že nevidí.
Věřte, život s kmotrovskou značkou není jednoduchý. Jejich majitele musíme pochopit. Asi jako teroristy.
Nakonec bych se chtěl vrátit k výroku Miroslava Kalouska, že „vysvětlení pana Bárty mohou věřit jen lidé s IQ devadesát a méně“. Odhad ministra financí stojí za to kvantifikovat, respektive učinit si představu, kdo vlastně Vítu Bártovi důvěřuje. Využil jsem pro to internetovou Wikipedii. Podle ní má IQ pod devadesát asi deset procent populace, která „dokáže absolvovat základní školu a dobře se uplatnit v manuálních profesích“.
Zdaleka to nejsou všichni Bártovi věřící. Dalších deset procent populace má IQ pod osmdesát. Jsou to lidé s nižším stupněm mentální retardace. Podle Wikipedie „bývají úspěšní ve zvláštní škole“. Přičteme-li devět procent populace s lehkou, střední a těžkou mentální retardací, dojdeme k závěru, že Bártovu vysvětlení důvěřuje plných 29 procent české společnosti, což není vůbec málo, přinejmenším to dalece převyšuje voličský elektorát Věcí veřejných. Vít Bárta je stratég.
O autorovi| DAN HRUBÝ, vedoucí magazínu Pátek LN
