Lidé mívají mnohdy jasno, jak si svoje poslední rozloučení představují. Žádný scénář ale dozajista neodpovídá představě ministerstva zdravotnictví, kterou resort uvedl hned při příchodu jarní koronavirové vlny. A od té doby zůstala beze změny.
Nebožtíci s covidem by raději měli být spalováni v krematoriích. Prymula to prosazuje kvůli šíření nákazy |
„Standardní a poslední služby jako je česání a mytí se neprovádí. Tělo se neobléká. Tělo se vkládá do určeného obalu (pytel s krytým zipem ze silnostěnného plastu),“ vyčnívá z výčtu opatření, která resort zveřejnil ve snaze snížit riziko přenosu viru z těla zemřelého. Některé zesnulé nedůstojný scénář posledních úkonů neminul, a to i přesto, že pozůstalí trvali na poněkud uctivějším rozloučení.
„Pozůstalí by si měli dát pozor – pokud jim pohřební služba řekne, že něco z klasických služeb není za současné situace možné, měli by se obrátit na jiný ústav. Ta opatření nemají žádnou právní oporu,“ sdělil pro server Lidovky.cz předseda Asociace soukromých pohřebních služeb (ASPSCR) Jaroslav Mangl.
Že nejde o nařízení, nýbrž o doporučení, potvrdil pro server Lidovky.cz také tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. „Na jaře jsme ještě s virem neměli zkušenosti, tak jsme podle čerstvých doporučení první týden postupovali, ale brzy jsme tuto praxi opustili,“ doplňuje Mangl. Některé ústavy se však postupů drží dodnes.
Podle mluvčího resortu zdravotnictví Martina Novotného jsou nastavená doporučení dobrým konsenzem k zajištění ochrany zdraví před onemocněním covid-19, zejména pro zaměstnance pohřebních služeb a dalších osob, které s tělem zemřelého s koronavirem nakládají, zároveň by prý měla udržet maximální možnou pietu. To je však sporné.
Otevřená rakev a nulové riziko
Nespočet podnětů souvisejících s covidem-19 a pohřebnictvím v poslední době řeší také veřejný ochránce práv Stanislav Křeček. Na ombudsmana se nedávno obrátila žena, jejíž dědeček zemřel ve zdravotnickém zařízení a byl na covid-19 pozitivní. Vnučka nesouhlasila s tím, že při obřadu nelze vystavit otevřenou rakev. Nechtěla se smířit s tím, že by dědečka pohřbili, aniž by ho ještě jednou mohla spatřit.
Podle Křečka v dané situaci skutečně není možné zemřelého vystavit v otevřené rakvi tak, jak je běžně zvykem, aby se nemohl virus přenést například dotekem. Etický problém by podle něj pohřební služby měly vyřešit tím, že by pro pozůstalé zpřístupnily místnost pro úpravu zemřelých a tělo pro ně naposledy odkryly.
V Turecku vyšetřují smrt novináře českého původu. Manželka po příjezdu k hotelu zjistila, že je mrtvý |
Ani pro odepření otevřené rakve kvůli koronaviru však v české legislativě neexistuje právní relevance. Covid-19 se totiž tak vážným chorobám, jako je například ebola, SARS, ptačí chřipka nebo mor, nemůže rovnat, a na seznam vysoce infekčních nemocí nepatří - mimořádná nařízení v oblasti pohřebnictví tedy zatím ministerstvo zdravotnictví neuplatnilo. „Pro lepší pocit lidí zajišťujeme ukázky zesnulých skrze skleněné víko na rakev, ale stejně je nulová šance, že by vir přečkal všechny procesy, kterými tělo projde,“ sdělila pro server Lidovky.cz Helena Vyskočilová, jednatelka pohřebního ústavu Auriga.
Dosud se navíc neprokázal případ, kdy by došlo k přenosu koronaviru prostřednictvím těla zesnulého. „Při manipulaci s tělem může dojít k výdechu, takže se přes dýchací otvory dává gáza napuštěná dezinfekcí, dezinfekcí projde dvakrát také celé tělo, pak teprve může dojít k mytí a dalším úpravám. Zemřelí s covidem pro nás nejsou nebezpeční, chráníme se hlavně kvůli pozůstalým,“ upřesňuje Mangl.
„K zesnulým s koronavirem zaměstnanci musí přistupovat v jednorázovém oblečení, rukavicích a rouškách. Všechno se pak bezprostředně po manipulaci zlikviduje, jako by šlo o infekční odpad,“ popsala Vyskočilová. Ochranné pomůcky se pak zákonitě promítají do ceny za pohřební služby, které v důsledku jejich vyšší spotřeby a zdražení stouply v průměru o pět set až tisíc korun.
Pohřební obřad online
Bez omezení se neobejdou samotné obřady, smuteční hostiny jsou zakázány zcela. V obřadní síni se od 22. října může sejít nanejvýš deset hostů, rozestupy a roušky jsou samozřejmostí. Podle Mangla samotný obřad za dodržení dnes už běžných opatření mohou zvenku sledovat další lidé. „Otevřou se dveře, dá se tam reproduktor a ostatní stojí venku,“ říká. Některé pohřební služby po každém obřadu také pomocí germicidní lampy prostory smutečních síní sterilizují.
Pro početnější osazenstvo je pak během druhé covidové vlny běžnou praxí pohřebních ústavů přenos obřadu online. Fyzické návštěvě navíc často brání karanténa nebo nemoc rodinných příslušníků.
Kapacity se neplní
„To, co panuje v České republice, je hysterie, na internetu vidím články, že pohřební služby jsou paralyzované – není to pravda. Volají nám vyděšení lidé, uklidňujeme je, že všechno probíhá jako normálně,“ říká Mangl. S tím souhlasí také Vyskočilová z pohřebního ústavu Auriga, podle níž za stávajícího tempa přetížení nehrozí. „Abychom zajistili chod firmy, rozdělili jsme týmy. Všechny zesnulé také za současné situace před převozem ukládáme do vaků, všem se nasazují roušky, pak se provede dezinfekce,“ říká s tím, že kapacity ústavu Auriga nejsou využity ani z poloviny.
Co se týče celkové úmrtnosti v České repubice, podle statistik ASPSCR byl jejich počet letos v říjnu dokonce nižší než loni. Každý den před koronavirovou pandemií v Česku průměrně zemřelo 330 lidí.
Zvýšenou úmrtnost v tomto období nezaznamenala ani Správa pražských hřbitovů (SPH), která je od ledna sloučena s Pohřebním ústavem hlavního města.
Třeba pohřební ústav Funebralis za říjen více objednávek přijal, podle jeho jednatelky Karolíny Hrdličkové je ale běžné, že s ochlazením počet úmrtí roste. To potvrdil také Mangl. „Od počátku listopadu evidujeme mírně zvýšenou úmrtnost. Ovšem pozor. Každý měsíc je jiný a každý listopad má více úmrtí,“ uvedl Mangl a dodal: „Případné větší odchylky se projeví až z ročního pohledu.“
