Negativita je běžnou součástí volebních kampaní. Kromě toho, že zvyšuje zapojení uživatelů, může také přispívat k nárůstu politické polarizace a nedůvěry v demokratické instituce, upozornil institut.
„Negativní příspěvky generují vyšší zapojení uživatelů, zejména co se týče reakcí a komentářů, ve srovnání s neutrálními nebo pozitivními sděleními. Voliče přitahuje z několika důvodů. Především vyvolává silné emocionální reakce, jako je strach nebo hněv, které vedou k větší pozornosti a následné interakci s obsahem.
Lidé často rezonují s negativními zprávami intenzivněji než s pozitivními, což způsobuje, že na ně více reagují a sdílejí je,“ sdělila Alena Pospíšil Macková ze SYRI a Masarykovy univerzity, která se na výzkumu podílela.
Vědci analyzovali volební kampaně v různých kontextech včetně událostí, jako byla pandemie covidu-19 nebo invaze na Ukrajinu. Do postů i komentářů se pak promítaly i ekonomické a sociální otázky, korupce, zahraniční politika a politika LGBTQ+. „Negativní komunikace také zdůrazňuje problémy, které lidé vnímají jako zásadní. V Česku se řešilo zejména zdraví,“ doplnila Macková.
Podle dostupných dat se v zemích střední a východní Evropy negativita na Facebooku projevuje ve větší míře než v jiných zemích. „Pokud bychom chtěli najít nějaký společný vzorec pro všechny sledované země, tak vyniká zahraniční politika. Výraznost negativity v příspěvcích zabývajících se zahraniční politikou zdůraznila citlivost tohoto tématu pro region,“ uvedla vědkyně.
Proti západní Evropě je rozdíl také v akcentu na ekonomická témata, která pro západoevropské země nejsou natolik běžná. Vědci dále v českém prostředí pozorovali menší důraz na imigrační politiku, politiku životního prostředí, politický radikalismus a náboženský fanatismus. Stálicí je naopak téma korupce, což podle vědkyně odráží nestabilitu regionu. Nejvyšší míru negativních výroků, 52 procent, vědci zjistili v Česku, naopak nejnižší byla v Litvě, a to 17 procent.
