Západoněmečtí levicoví teroristé za sebou během bezmála třiceti let své činnosti zanechali několik desítek mrtvých. Ne všechny jejich vraždy jsou však úplně vyjasněny.
Dodnes se například přesně neví, kdo z RAF vypálil smrtelný výstřel, který v říjnu 1977 zabil uneseného a 44 dní vězněného šéfa Svazu zaměstnavatelů Hannse Martina Schleyera. Sami bývalí teroristé o tom zarytě mlčí. A ti, kteří jsou ochotni mluvit, jako například dříve na drogách závislý Peter-Jürgen Boock, nepředstavují zrovna spolehlivé prameny. Stejně tak zůstává zahaleno tajemstvím, kdo z RAF zastřelil v dubnu 1977 spolkového generálního prokurátora Siegfrieda Bubacka.
Nejasnosti však panují i kolem toho, co se v té době dělo v nejvyšších politických kruzích. Poté, co byl 5. září 1977 unesen Schleyer a teroristé se snažili německý stát vydírat, zasedali v Bonnu nejvyšší představitelé státu, politických stran a parlamentu. Jak připomíná týdeník Der Spiegel, dodnes nebyly zpřístupněny záznamy z těchto zasedání. Z poznámek, které si během jednání dělali někteří účastníci, podle Spiegelu vyplývá, že politici tehdy uvažovali o opatřeních, která byla v rozporu s ústavou. V případě, že by teroristé nevydali Schleyera, chtěli němečtí představitelé údajně zavést trest smrti, nechat střílet vězněné teroristy a přijmout další represálie vůči zadržovaným členům RAF. Nic z toho ale neprošlo.
