Hledáme spolehlivé lidi, to znamená žádné Židy ani černochy, někoho, jako jste vy. Na tuhle výzvu kývne snaživý student Edward Wilson (Matt Damon), stane se špionem a jednou pro vždy se odevzdá své vlasti.
Robert De Niro se o praktiky CIA zajímá dlouhá léta. Už na začátku 90. let začal shromažďovat podklady, na jejichž základě by své hobby mohl využít pro film. V jeho snaze odkrýt anonymitu špionů, kteří tahají za nitky politického směřování světa, mu pomohlo setkání s Miltem Beardenem, jenž pracoval pro CIA třicet let. Bývalý agent se zkušenostmi především z operací v Afghánistánu podnikl s De Nirem cestu po Evropě i Středním východě a seznámil ho s detaily tajných akcí. De Niro se tak dostal k informacím, pro něž se docela běžně zabíjelo.
O tom, zda také De Nirovi někdo z CIA usiloval o život, prameny mlčí. Jisté ale je, že když se dostal ke scénáři Erika Rotha, vymínil si, že film bude režírovat. Producenti mu původně nabízeli pouze roli generála Sullivana, De Niro je ale přesvědčil, že má pro režii takového projektu ideální kvalifikaci. Přitom před ním scénář odmítli Francis Ford Coppola nebo Philip Kaufman - zdál se jim málo inspirativní.
Nicméně troufnout si na Kauzu CIA bylo od De Nira furiantské gesto. Jako herec sice sbíral zkušenosti u těch nejlepších režisérů, sám ale zatím natočil „jen“ Příběh z Bronxu, byť zdařilý. Kauza CIA má totiž rozměr ságy, odehrává se na ploše více než dvaceti let (od konce třicátých do roku 1961), hemží se množstvím postav a faktografických informací, které jsou navíc obaleny pavučinou intrik.
Natočit tuhle látku tak, aby byla sdělná a přitom dostatečně poutavá, si žádá hodně velký kreativní potenciál. De Niro ho evidentně měl. Jediné, čím se prohřešil, je délka: film trvá takřka sto sedmdesát minut. Přestože vyprávění necválá kupředu nijak závratným tempem, uteče film mnohem rychleji, než kdejaká devadesátiminutová slátanina. V Kauze CIA je toho totiž hodně ke sdělení, a když autor nechce zůstat u suchých faktů, ale chce je předat prostřednictvím lidí a jejich osudů, nezbývá než to risknout s délkou snímku.
Třeba takové scény, v nichž je Edward Wilson přijímán do elitního univerzitního klubu nebo randí s neslyšící Laurou, mohou někomu připadat nadbytečné, ale právě těmito detaily se dokresluje „morální profil“ budoucího agenta, tedy dostatečně spolehlivého člověka ochotného a schopného obětovat pro „bezpečí země“ své nejbližší.
S Edwardem Wilsonem projdeme příběhem od studentských let, přes sbírání zkušeností za druhé světové války, porcování poválečné Evropy, období studené války, až do amerického fiaska v Zátoce sviní. Vyprávění se rafinovaně skládá tak, aby byly postupně poodhalovány praktiky a taktiky CIA. Paralelně se příběhem vine také vyšetřování jedné aktuální a - jak se ukáže - pro Wilsona velmi osobní kauzy.
De Niro použitými vyprávěcími postupy neobjevuje Ameriku, spíš jí zůstává věrný, využívá toho, co si už před ním osvojili třeba Coppola nebo Scorsese.
Obecná fakta i politické a historické události nám zprostředkovává p ř e s osobní zážitky konkrétních lidí. Chvílemi je to složité, chvílemi strhující, vždycky ale zajímavé a sdělné. Pro někoho může být deziluzí zjištění, že tajný agent nemá eleganci Jamese Bonda, ale je to nenápadný chlapík v baloňáku s brýlemi na nose a lejstry v aktovce. Nicméně i takový „páprda“ měl povolení zabíjet a hýbal dějinami světa. V podání Matta Damona je to navíc tragická a nesmírně osamělá postava.
Duch filmu upomíná - nejen díky De Nirovi - na Kmotra, paralela CIA a mafie se logicky nabízí a člověka napadá, že mafiánské rčení „nejdřív je rodina, potom bůh“, je narozdíl od toho špiónského, které dává na první místo CIA, poněkud pochopitelnější.
HODNOCENÍ LN
****
Kauza CIA (The Good Shepherd)
USA 2007
Scénář: Eric Roth
Režie: Robert De Niro
Kamera: Robert Richardson
Hrají: Matt Damon, Angelina Jolie, Alec Baldwin, Robert De Niro, Michael Gambon, William Hurt ad.
Distribuce v ČR: Intersonic
Premiéra: 1. 11. 2007