Dlouhodobé zdražování potravin je daleko víc dílem politiků a zájmových skupin než počasí
Proč zdražují potraviny? Často diskutované téma, které se týká peněženky každého z nás. Příčin zdražování zemědělských komodit a potravin je nespočet. Podle mého názoru jsou však pouze tři faktory, které lze považovat za hlavní a dlouhodobé, které způsobují neustálé zdražování potravin v posledních několika letech. Je to bohatnutí rozvíjejících se zemí, podpora biopaliv a měnová politika centrálních bank.
Zdaleka nejde jen o rozmary počasí Vliv rozvíjejících se zemí na poptávku po zemědělských komoditách lze zdokumentovat například statistikou spotřeby obilnin. Od roku 2000 vzrostla poptávka po obilninách ve vyspělých zemích zhruba o 100 milionů tun. Ve stejné době se zvýšila spotřeba na tzv. rozvíjejících se trzích o 350 milionů tun. Země jako Indie a Čína prožívají překotný ekonomický růst a stovky milionů lidí se svými příjmy posunují do střední třídy, dopřávají si více jídla a mění své stravovací návyky. Tento vliv bude pravděpodobně pokračovat i nadále.
Dramatický dopad na spotřebu zemědělských plodin má podpora biopaliv. I když je dnes již řadou studií prokázáno, že spalování potravin v motorech automobilů přináší více škod než užitku, v podpoře biopaliv se stále pokračuje. Lidem se zdražuje jídlo a příroda se nevratně devastuje v takovém rozsahu, že je to jen obtížně představitelné. Jen v Indonésii se kvůli produkci palmového oleje každý rok vymýtí prales o rozloze 2,8 milionu hektarů. Pro představu – každou minutu zmizí prales o rozloze sedmi fotbalových hřišť! Ve Spojených státech padne 34 procent kukuřice na biopaliva. Obilniny spálené v USA v automobilech by dokázaly uživit 350 milionů lidí. Tento vliv bude bohužel zřejmě pokračovat i nadále.
Třetím neblahým vlivem na ceny jídla je měnová politika centrálních bank. Ty vytvářejí enormní množství peněz a lijí je do předlužených státních pokladen a do finančního sektoru, který by bez toho zřejmě zkolaboval. Část těchto peněz však nakonec doputuje na komoditní trhy, kde zvyšuje ceny. Kromě toho drží centrální bankéři úrokové míry kolem nuly, což způsobuje, že reálné úroky po odečtení inflace jsou záporné. V takových podmínkách se lidé chovají racionálně, když místo termínovaných vkladů vkládají peníze do něčeho hmotného, co hodnotu neztrácí. Tím něčím jsou také komodity včetně potravinářských. Bohužel ani tady nelze čekat, že se něco brzy změní.
Je zajímavé, že za dva ze tří klíčových faktorů, které způsobují zdražování jídla, jsou zodpovědní politici a na ně napojené zájmové skupiny. Podporu biopaliv vymysleli zemědělci a tištění peněz předlužení bankéři.
Někoho možná překvapí, že mezi třemi hlavními vlivy není uvedeno počasí. Jeho dopad je zcela zásadní, avšak rozmary počasí v některé sezoně působí negativně a v jiné pozitivně. Proto počasí nelze vidět jako příčinu dlouhodobého zdražování potravin, i když je tak velmi často vnímáno. Vliv počasí na ceny na burzách je tím vyšší, čím nižší je poměr zásob ku roční spotřebě. A v současné době je u řady plodin velikost zásob nízká. Lze tedy čekat, že výrazné kolísání cen bude pokračovat, dokud se zásoby nedoplní na obvyklou úroveň. Letos tedy budeme v rukou přírody ještě více než v roce 2010.
Povolení, atesty, kvóty...
Dalším vlivem na ceny potravin jsou investoři a spekulanti. Lze je však z něčeho obvinit? Kdyby ceny nerostly kvůli vysoké poptávce v rozvíjejících se trzích, podpoře biopaliv a tištění peněz, kdo by si vzpomněl na to, že nějaké komodity vůbec existují? Kdyby centrální banky nedržely reálné úroky na záporných úrovních, hnalo by se tolik lidí do spekulací? Je zajímavé pozorovat komodity, které se na burzách neobchodují a kde se žádní spekulanti nevyskytují. Letí nahoru také – například ceny vzácných kovů vzrostly o stovky procent, podobně jako cena tuhy, lipového dřeva a dalších komodit.
Málokdy se uvádí jako příčina rostoucích cen potravin regulace. Neustále se zvyšující zasahování EU do trhu v podobě povolení, atestů, kvót a dalších byrokratických nástrah zvedá konečnou cenu potravin na pultech obchodů možná více než všichni spekulanti dohromady. Samostatnou kapitolou jsou daně. Touha zalepit díry ve státní pokladně povede k růstu zdanění, bohužel zřejmě i v případě potravin. Rozbor příčin zdražování potravin ukazuje, že tento trend zřejmě hned tak neskončí. Je smutné, že velkou „zásluhu“ na vysokých cenách mají dopady státních zásahů. Určitou naději může přinést letošní jaro. Když jsou ceny plodin na burzách vysoko, zemědělci ve snaze maximalizovat zisk obvykle osejí velké plochy. A pokud počasí nezopakuje extrémní nepřízeň z loňského roku, vysoká sklizeň by mohla tlak na růst cen zmírnit.
***
Neustále se zvyšující zasahování EU do trhu v podobě povolení, atestů, kvót a dalších byrokratických nástrah zvedá konečnou cenu potravin na pultech obchodů možná více než všichni spekulanti dohromady
O autorovi| ŠTĚPÁN PÍRKO analytik společnosti Colosseum, e-mail: pirko@colosseum.cz
