PRAHA Tony Allen položil společně s Felou Kutim základní kameny afrobeatu a dodnes patří k nejuznávanějším a nejvytíženějším bubeníkům. Je nestárnoucím hudebním katalyzátorem, který byl od 60. let do současnosti vždy „ve správnou chvíli na správném místě“. Fela Kuti o něm kdysi prohlásil, že hraje jako pět bubeníků najednou, Brian Eno ho zase považuje za nejlepšího žijícího bubeníka vůbec.
Svá první samostatná alba natočil ještě v dobách, kdy byl druhým kapelníkem sestavy Fela Kuti&Africa 70s, se kterými natočil na třicet desek. V roce 1978 se osamostatňuje a od 80. let žije v Londýně a v Paříži, kde nahrává mj. s hudebníky King Sunny Adémem, Rayem Lemou nebo Manu Dibangem.
V roce 1985 vydal přelomové album s názvem N. E. P. A. Představil na něm nový hudební hybrid, který sám nazval afrofunk. Afrofunk je syntézou afrobeatu, elektroniky, dubu, rapu a rhythm&blues. Na sklonku devadesátých let ho objevila další generace posluchačů a hudebníků. V posledních letech nahrává například s francouzskou elektronickou dvojicí The Air, Jarvisem Cockerem (bývalým frontmanem Pulp), Susheelou Ramanovou, raperem Ty nebo s Charlote Gainsbourgovou. V roce 2006 natočil Allen debutové album a vyrazil na světové turné se skupinou The Good, the Bad and the Queen, jejímiž dalšími členy jsou Damon Albarn (z Blur a Gorillaz), Simon Tong (z The Verve, Blur a Gorillaz) a Paul Simonon, bývalý člen slavných The Clash. Své poslední samostatné album Lagos No Shaking, které vyšlo na prestižní značce Damona Albarna Honest Jon, nahrál v rodném Lagosu. Navazuje zde na nejfunkovější tradice afrobeatu.
