Ročně se v Česku ztratí zhruba 1400 dětí, tedy alespoň jejich zmizení někdo ohlásí na policii. Drtivou většinu z nich kriminalisté najdou do pár hodin, maximálně dní. „Zpravidla vypátráme skoro všechny. Každý rok zůstane v policejní databázi jedno až tři nezvěstné děti,“ řekl serveru Lidovky.cz vedoucí odboru pátrání policejního prezidia Jan Rybár.
Policie odvolala pátrání po čtrnáctiletém chlapci z Orlickoústecka, je v pořádku |
Nejčastěji jde přitom o útěky z domova: starší děti tímto způsobem řeší své problémy a domácí krize. „V celkovém čísle jsou také děti, které opakovaně utíkají z různých ústavů,“ uvedl pro server Lidovky.cz policejní mluvčí Ondřej Moravčík. Podle šéfky oddělení prevence policejního prezidia Zuzany Pidrmanové dítě ve většině případů uteče ze svého bydliště, neboť si neví rady nebo potřebuje dát najevo protest. Důvodem může být třeba špatné vysvědčení nebo zrada kamaráda.
Proto je dle policistů důležitá prevence. Rodiče by se o své potomky měli zajímat a mít přehled o tom, s kým se mimo domov baví. Vhodné je také mít v mobilu aktuální fotografii dítěte. Vyskytují se ale též situace, kdy linku 158 vytáčí vyděšená matka v nákupním centru, protože se jí ztratilo její tříleté dítko. Menší děti se většinou podaří velmi brzy najít a pátrání je rychle odvoláno.
Únosy? Málokdy
Zmizení zpravidla policii nahlásí rodiče, případně ústav či dětský domov, kam se dítě nevrátilo. Co následuje pak? V první řadě musí kriminalisté zjistit, kdo podal oznámení a jaký vztah k danému dítěti má. „Může totiž jít o potenciálního pachatele, který se zajímá o to, jak bude policie reagovat,“ vysvětlil šéf odboru pátrání.
Byť jsou únosy dětí v Česku ojedinělé, policie musí postupovat pečlivě a brát v potaz všechny možnosti.
Policie odvolala pátrání po sedmiletém chlapci z Prahy, je v pořádku |
Pak přichází na řadu standardní proces: kriminalisté prověřují všechna dostupná místa, kde bylo dítě naposledy spatřeno. Třeba po cestě do školy či na zájmový kroužek. „Sledujeme předpokládanou trasu. Když dítě nenajdeme, přichází plán pátrání, kde se stanoví různé verze. Podle nich pak pracujeme dál,“ uvedl Rybár.
U pohřešovaných dětí hraje čas obrovskou roli. Když se potomek ztratí a rodič vyčerpá všechny možnosti hledání, jako je kontakt s kamarády a příbuznými, neměl by s oznámením otálet. Čím dříve police zahájí pátrání, tím větší je šance k nalezení zdravého dítěte.
Pro policisty je navíc pátrání mimořádně náročné na psychiku. „Zvláště pokud je kriminalista sám rodičem. Nedá se to vytěsnit, ale musíme mít profesionální nadhled, nesmíme si to brát příliš osobně,“ řekl Rybár.
Dozajista nejtěžší jsou podle něj všechny případy, kdy se dítě najde mrtvé. „Jakmile tam je lidská tragédie na konci, je to velmi nepříjemné. Člověk si vždy říká, jestli nemohl udělat něco navíc, zda neměl zvolit jiný postup, aby dítě zachránil,“ uvedl šéf odboru pátrání s tím, že vždy přichází na řadu sebehodnocení.
Šestnáctiletá matka utekla se dvěma dětmi z výchovného ústavu, policie vyhlásila pátrání |
Policie může vyhlásit i speciální režim pátrání, tzv. Dítě v ohrožení. To se ale neděje vždy, v průměru se tak stane u 16 až 20 případů za rok. „Zpráva se tím automaticky dostane do všech médií. Vyhlašuje se to ve chvíli, kdy o dítěti nevíme vůbec nic a máme podezření, že může být kdekoli po Česku. Pak se rozjede celorepubliková informační kampaň,“ vysvětlil policejní mluvčí Moravčík. Zároveň dodal, že záleží na daném vyšetřovateli, který má případ na starost.
Pomáhá i veřejnost
Pátrání po dítěti zpravidla vede okresní kriminálka, jež daný region nejlépe zná. „Status ,Dítě v ohrožení‘ je označení pro policisty, při němž do pátrání zapojíme širokou veřejnost. Neděje se to ve všech případech, neboť ne vždy si to zaslouží pozornost nebo ne vždy jsou podmínky vhodné, aby byla veřejnost informována,“ řekl k tomu Rybár.
Třeba u patnáctiletého Tomáše z Brna nebylo potřeba celorepublikového pátrání. „Tam jsme věděli, že chlapec pravděpodobně skočil do vody, protože jsme u řeky našli jeho oblečení. Lokální novináři byli informováni od policistů, nepotřebovali jsme všechna média,“ uvedl Moravčík.
Pohřešovaní jsou v policejní databázi dvacet let, pak jejich údaje putují do archivu, kde jsou do sta let věku zmizelého. Aktuálně je v databázi 36 dětí.
Potápěči dál hledají dva mladíky, kteří se šli koupat do Sázavy. Bylo vyhlášeno celostátní pátrání |
Mezi nimi je kupříkladu Valerie z Prahy, která se ztratila v roce 2018. Dodnes nikdo pořádně neví, kde dívenka je. „U ní předpokládáme, že se stala obětí trestného činu. Babička ji údajně měla předat do Německa,“ pokračoval Rybár. Svou vnučku týrala a dostala za to osm let vězení.
Za poslední roky jde třeba také o děti, které vycestovaly s jedním z rodičů do zahraničí, ale podle rozhodnutí soudu mají být v péči druhého rodiče. „Jedná se o takzvaný rodičovský únos, za rok 2019 máme dva takové sourozence,“ vysvětlil šéf pátracího oddělení.
Nezvěstný už přes 23 let
Dodnes se také nenašla Michaela z Ústí nad Labem, která zmizela v roce 2017. Tehdy jí bylo dvanáct let, byla nejspíš unesena po cestě do školy. Hlavní podezřelý, nevlastní otec dívky, se oběsil. V minulosti byl vyšetřován pro obtěžování jiných děvčat.
Asi nejznámějším případem ztraceného dítěte v Česku je Jan Nejedlý z pražského Podolí. Pohřešován už je víc než 23 let, z toho důvodu už ani není v policejní databázi. V den zmizení bylo Honzíkovi devět let, odešel si hrát ke kamarádovi a nikdy se nevrátil.
Pátrání po Anně Janatkové  |
Dokonce mezinárodní Interpol hledal tehdy devítiletou Aničku Janatkovou z pražské Tróje, která zmizela v říjnu roku 2010. Její ostatky byly nalezeny půl roku nato zakopané ve čtvrti, kde bydlela a kde byla podle vyšetřování naposledy viděna. Její vraždu měl s vysokou pravděpodobností na svědomí hlavní podezřelý Otakar Tomek, který spáchal ve vazbě sebevraždu.
