Vojtíšek je připraven podat žalobu i k Ústavnímu soudu. Informoval o tom ve čtvrtek. Musel se podřídit zákazu chovu zvířat pro kožešiny, který schválili poslanci v roce 2017.
V klecích drží 15 tisíc norků. Stát ze mě udělá žebráka, stěžuje si majitel kožešinové farmy |
„Chovy jsme ukončili, koncem loňského roku už na farmě žádná zvířata nebyla. Uvidíme, jaký bude další posun. Budu dělat všechno pro to, aby nastala stran zákazu změna. V zemích, kde zákaz byl, bylo přechodné období nebo adekvátní kompenzace, u nás nenastalo ani jedno, ani druhé,“ řekl.
Farmu ještě musí vyčistit, dezinfikovat, což zabere minimálně dva měsíce. Všech šest zaměstnanců propustil. Čím se bude živit, zatím neví. „Obětoval jsem tomu celý život, investoval jsem do toho všechny svoje prostředky. Teď nemám žádné prostředky, protože byly ve farmě, v materiálu,“ řekl Vojtíšek.
Skončily i další farmy po celé republice
Bude usilovat o zrušení zákazu nebo o to, aby dostal adekvátní kompenzace od státu. Prodával už i chovná zvířata, což je vyšší úroveň chovu, než když se prodávají jen kožešiny. „Když se prodávají chovná zvířata, je to trojnásobek až pětinásobek ceny té kůže. Člověk se tím zabývá celý život, dostane se na dost vysokou úroveň a ze dne na den se vším skončí. Budu se snažit, aby se něco změnilo, formou novely zákona, adekvátní kompenzace a v případě, že neuspěji běžným způsobem, budu se svých práv domáhat u Ústavního soudu,“ řekl Vojtíšek.
Kožešinové farmy se rušily i v dalších krajích. Na Vysočině byla jediná kožešinová farma v Dolní Cerekvi na Jihlavsku. Podle starosty obce Zdeňka Dvořáka ukončila činnost. Chovala norky, fungovala desítky let.
Na jihu Moravy existovaly před dvěma lety tři kožešinové farmy. Dvě na Brněnsku v Jiříkovicích a v Syrovicích, třetí v Křižanovicích na Vyškovsku. Majitel jedné z nich, Jiří Drobílek ze Syrovic, už chov zlikvidoval, působí jako soukromý zemědělec. „Poslanci nás bezdůvodně zlikvidovali, potřebovali před volbami nahnat body a my jsme to odnesli. Bez náhrady nám zrušili živnost,“ řekl Drobílek. Majitele zbylých dvou farem se zastihnout nepodařilo.
V Olomouckém kraji podle oficiálních údajů fungovala jediná kožešinová farma, a to v Klopotovicích na Prostějovsku. Zaměřená byla podle dostupných informací na chov norků. „Provozovatel nám oznámil ukončení chovu k 31. lednu. V únoru tam provedeme kontrolu. Už by tam ale nemělo nic být,“ uvedl ve čtvrtek ředitel krajské pobočky Státní veterinární správy v Olomouci Aleš Zatloukal.
Farma zažila i tři útoky
V klecích ve Velkém Ratmírově, v areálu někdejšího JZD, choval 14 000 až 15 000 norků. Chovné stádo se vytváří desetiletí, určité skupiny a linie se musí šlechtit a křížit, aby se zlepšovala kvalita. Zvířata se usmrcují kysličníkem uhličitým a kysličníkem uhelnatým, který se pouští do velkých beden. Farma fungovala 26 let, založila ji jeho matka. Roční tržby byly přes deset milionů korun, jak řekl Vojtíšek již dříve.
Za posledních pět let do farmy investoval okolo 30 milionů. „Pak máte ještě tržní hodnotu firmy. Když nastal zákaz, má firma hodnotu nula. V Holandsku je zákaz platný od roku 2023, ale už patnáct let před tím měli přechodné období,“ řekl Vojtíšek.
Zažil i tři útoky na farmu. Jednou někdo přelezl plot, naházel do klecí evidenční karty, jež zvířata sežrala a uhynula. V roce 2014 mu někdo poničil techniku, propíchal kola u nákladního auta, poničil nakladač, mycí zařízení, škoda byla kolem 150 000 korun. A v roce 2015 mu kdosi postříkal barvou asi 1500 zvířat, následkem stresu jich několik desítek uhynulo.
Zatímco ochránci zvířat novelu při jejím přijetí uvítali, provozovatelé farem již dříve vyjádřili obavy z krachu a poukazují na to, že český trh kožešin zaplní chovatelé z jiných zemí. Novela zakazuje „chov a usmrcování zvířat výhradně nebo převážně za účelem získání kožešin“. Vztahovat se má na chov lišek a norků, nikoli například králíků nebo nutrií, tedy zvířat, která se využívají i na maso.
