Mluví se o tom už delší dobu: Budou vysoké školy, tak jako dosud, přijímat stále víc a víc studentů, až se stane vysokoškolákem skoro každý? Anebo lze čekat nějaké omezení, odpovídající alespoň částečně poklesu populační křivky?
Na přelomu osmdesátých a devadesátých let se na vysoké školy v Česku dostávalo kolem dvaceti tisíc uchazečů ročně. V roce 2001 činil počet poprvé zapsaných na VŠ skoro 46 tisíc, v roce 2009 dokonce 83 tisíc. To představuje zhruba dvě třetiny populačního ročníku devatenáctiletých. Kdyby se stejný počet studentů přijímal za pět let, kdy budeme mít devatenáctiletých devadesát tisíc, znamenalo by to, že se na vysoké školy může zapsat přes devadesát procent ročníku, tedy možná víc, než bude maturantů.
Připravují se nová pravidla financování V této situaci není překvapivé, že ministerstvo školství pracuje na změně pravidel financování veřejných vysokých škol pro následující roky. „V pracovní verzi jsou nastaveny regulační mechanismy,“ připouští ve svém vyjádření pro LN Ondřej Gabriel z odboru vnějších vztahů a komunikace. Účelem je „obrátit dosavadní trend neustálého nárůstu nových studentů, a to podle individuálních pravidel pro jednotlivé typy studijních programů“. Největší omezení se připravuje pro vstup nových studentů do bakalářských studijních programů. Pokles by však neměl být oproti předchozímu roku nikde větší než pět procent.
S finanční regulací se začne už teď. Její dopad bude však vzhledem k tomu, že zároveň ubývá i mladých lidí ve vysokoškolském věku, nepatrný, ba směrem k uchazečům téměř zanedbatelný. Jasně je to vidět například na tradičně velmi žádané pražské Vysoké škole ekonomické, kam se letos hlásí téměř o dva tisíce zájemců méně než loni - namísto 16 500 jen 14 800. Počet přijímaných (4640) se přitom od loňského roku údajně neliší.
Pokud bychom tedy měli podat situační zprávu o tom, co mohou čekat letošní uchazeči o přijetí na vysoké školy, mohla by začínat konstatováním, že míst je celkově víc než dost.
Pokračovat ovšem musí slovem „ale“: Míst je skutečně hodně, ale to neznamená, že se lze dostat na jakýkoli obor.
Například na pražskou Právnickou fakultu UK se loni hlásilo 4680 uchazečů, přijímalo se 780. Letos se sešlo o dvě stě přihlášek méně a přijímat se má 720 studentů. To znamená, že šanci na přijetí má přibližně každý šestý. O něco menší pravděpodobnost přijetí lze předpokládat například na brněnské Právnické fakultě MU, kam se se hlásí na tradiční magisterský obor Právo a právní věda 4430 uchazečů. Brát budou kolem 600, tedy zhruba každého sedmého.
Pravděpodobně nejmenší šance na přijetí je letos na oboru Andragogika a personální práce. Na Filozofické fakultě UK, kde se na něj hlásí 754 lidí, uspěje jen každý patnáctý. Vysoký počet přihlášek je mimochodem zajímavý, protože personalistů a odborníků, kteří se zabývají výchovou a vzděláváním dospělých, je na pracovním trhu už teď víc, než se uživí. Tradičně nejžádanější psychologii chce na Filozofické fakultě UK letos studovat jen uměřených 215 uchazečů, z nichž šanci na přijetí jich má jen 69. Jiná situace je však na Filozofické fakultě brněnské Masarykovy univerzity, kam se hlásí právě na studium psychologie přes 1300 lidí. Vezmou jich plus minus sto.
Angličtina pořád táhne, ale zuby ještě víc Pro obě školy zůstává typický veliký zájem o studia spojená s anglickým jazykem. Na anglistiku-amerikanistiku poslalo na FF UK přihlášku 547 zájemců, na angličtinu pro mezikulturní komunikaci 559. Uspěje dohromady 120 z nich (80 na anglistice-amerikanistice.
Na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně mají na studijní program Anglický jazyk a literatura na 1300 přihlášek, brát budou necelé dvě stovky uchazečů.
Vypadá to také, že mladé lidi přitahuje politika. Na politologii se jen na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy přihlásilo 444 zájemců (a to se tímto oborem zabývají i další fakulty). Brát budou nejspíš kolem šedesáti.
Zajímavá je situace na lékařských fakultách. Zatímco šance probojovat se na všeobecné lékařství je poměrně slušná - dostat by se měl průměrně každý pátý až sedmý uchazeč - na zubním lékařství uspěje jen asi každý třináctý, v Brně dokonce jen každý pětadvacátý. A to přesto, že na lékařských fakultách zatím se snižováním počtu studujících nepočítají a počet studijních míst pro zubaře dokonce mírně stoupá.
Pokračování na straně 30
Dokončení ze strany 29
Stoupá zájem o veterinární lékařství. Na brněnskou fakultu, která tuto odbornost poskytuje, se hlásí přes 800 zájemců, což je údajně asi o sto víc než loni. Přitom počet přijímaných (160) zůstává stejný.
Farmaceutická fakulta UK v Hradci Králové přijme na magisterský studijní program Farmacie v prezenční formě o něco více než čtvrtinu z přihlášených - 240 z 889.
Na VUT uchazečů přibylo Pak je ovšem velké množství fakult, které studenty více vyhlížejí, než prosívají. K těm patří tradičně techniky a některé přírodovědné obory. Velká šance je přirozeně i na soukromých vysokých školách, kam se lze hlásit většinou až do října.
Zkusmý dotaz na Vysoké učení technické v Brně (veřejná škola) však přinesl určité překvapení. Mluvčí školy Jitka Vanýsková LN sdělila, že „dopad demografické křivky se zatím na zájmu o studium na VUT v Brně neprojevil. Naopak, počet uchazečů o studium každým rokem roste. V roce 2009 podalo přihlášku na VUT v Brně celkem 18 840 uchazečů, letos to je rekordních 20 332 přihlášených.“ Z loňských údajů však vyplývá, že z 12 512 přijatých nastoupilo ke studiu ve skutečnosti jen 9851.
Rozhodně platí, že možností studovat je dnes nesrovnatelně víc než třeba ještě před deseti lety. Kdo neuspěje v Praze, může na zvolený obor třeba do Ostravy, kdo neuspěje na žádaných oborech, jako je Právo a právní věda nebo Psychologie, ještě pořád může uspět v disciplínách odvozených, typu Práva ve veřejné správě. Kdo neprojde sítem talentových zkoušek například na UMPRUM, může jít studovat třeba grafický design na zlínské nebo i jiné univerzitě.
Začít studovat lze dokonce i bez toho, že by byl člověk mezi přijatými: v rámci takzvaného celoživotního (zpoplatněného) vzdělávání. Když uspěje, není vyloučeno, že za rok bude přijat do druhého ročníku řádného studia.
graf
Počet živě narozených dětí v letech 1989-2008
Zdroj: Český statistický úřad/ Hel
Počet studentů poprvé zapsaných na vysoké školy v letech 2001-2009
Zdroj: Ústav pro informace ve vzdělávání
