130 let
Albrecht Spiess, jeden z nejvýznamnějších rezidentů agenturní sítě 2. oddělení...

Albrecht Spiess, jeden z nejvýznamnějších rezidentů agenturní sítě 2. oddělení Hlavního štábu československé branné moci z 30. let. | foto: Archiv bezpečnostních složek

Největší úlovek československých zpravodajců? Agent Spiess nosil plány z Říšského ministerstva letectví

Česko
  •   5:00
PRAHA - Albrecht Spiess se stal možná největším úlovkem československých zpravodajců v meziválečné éře země. Důstojník německého vojenského letectva totiž poskytl Čechoslovákům informace přímo ze srdce nacistického Německa - z Ministerstva letectví. Ty za války posloužily i spojencům po celé Evropě, i když sám Spiess se toho už nedožil.

Píše se 24. duben roku 1933 a z Německa jen několik měsíců ovládaného Adolfem Hitlerem přijíždí do Prahy šestatřicetiletý Albrecht Spiess, obchodní zástupce firmy Haw-Propellerwerke se specializací na letectví. Doprovod mu dělá František Pokorný, inženýr a podnikatel, jehož firma vyrábí přístroje použitelné ve vojensko-technické oblasti. Oba muži se setkávají na jednání s obchodním partnerem Pokorného. Ačkoliv to tak pravděpodobně vnímal Spiess, skutečnost byla jiná.

Česká rána nacistickým zbrojovkám. Tajné dokumenty promluvily o potopení lodi Alsterufer

František Pokorný byl ve skutečnosti už nějakou chvíli mimo jiné „tipařem“ československých zpravodajců, jeho vazby na německé průmyslníky na Ministerstvu národní obrany vyhodnotili jako investici do budoucnosti. Za tímto rozhodnutím stála velmi důležitá postava Spiessova příběhu. Tou je právě záhadný obchodní partner, kterým by ve skutečnosti Mojmír Soukup, přednosta pátrací skupiny 2. oddělení Hlavního štábu, což bylo podle francouzského vzoru oddělení zpravodajců. On sám rok před tím naverboval i Pokorného.

Osobní průkaz zaměstnance Říšského ministerstva letectví. Náležel Albrechtu Spiessovi.

Z následné spolupráce Spiesse a československých zpravodajců vzešel možná největší úspěch Československa na poli rozvědky v meziválečném období. „Československému zpravodajství poskytl údaje technického a programového charakteru o výstavbě německého vojenského letectva s výhledem na roky 1934-1936. Četli je spojenci v několika evropských metropolích,“ zhodnotil přínos německého agenta historik Karel Straka z Vojenského historického ústavu, který se československým vojenským zpravodajům podrobně věnuje a popsal i Spiessův příběh.

Rozhovor s historikem karlem strakou

Přečtete si celý rozhovor s historikem Karlem Strakou o činnosti československých zpravodajců v meziválečném období

Albrecht Spiess pocházel z tradiční vojenské rodiny a do armády ho to vždy táhlo, hlavně k letectvu. Když Pokorný nahlásil své styky Mojmíru Soukupovi, ten jakožto zkušený a prozíravý operativec hned rozpoznal v třicátníkovi se zkušenostmi z vojenského letectví potenciálně velmi cenný zdroj. Spiess měl navíc finanční problémy, což jeho atraktivitu pro Soukupa ještě zvýšilo. Nemýlil se. Spiess byl skutečně 1.března 1934 jakožto záložní důstojník Reichswehru povolán do služby.

Albrecht Spiess, jeden z nejvýznamnějších rezidentů agenturní sítě 2. oddělení Hlavního štábu československé branné moci z 30. let.

Český zpravodajec, znalý politického vývoje v sousedním Německu, správně odhadl, že lidé s profilem Spiesse budou reaktivováni a zažijí v blízké budoucnosti kariérní vzestup. Vojenské letectví potřebovalo lidí s takovými zkušenostmi co nejvíce. Soukupovi s Pokorným se Spiesse podařilo naverbovat do služeb československých zpravodajců, díky jeho politickým motivacím to ale rozhodně nebylo. „Rozhodně to nebyl žádný přesvědčený odpůrce nacistického režimu. Byl to klasický placený informátor, který si potřeboval vydělat na nákladný osobní život, třeba na své milenky,“ popsal historik Straka.

Nejničivější jednorázový úder, říká historik o největší československé ráně hospodářství Třetí říše

Než byl 14. března 1935 zatčen v Berlíně Gestapem, stihl Spiess přinést zásadní informace. „Věděl různé technické specifikace, znal organizační plán růstu Luftwaffe v následujících letech. Vypovídal i o konkrétní metodice, třeba o postupu při vzniku základny, co se staví nejdříve, jaké útvary vznikají a podobně,“ vypočítal Straka. Především plán růstu Luftwaffe, jejíž vytvoření Německo oznámilo v roce 1935, se ukázal jako stěžejní a měl široké dopady daleko za našimi hranicemi.

Československé vojenské zpravodajství tak například zřejmě jako první vědělo, že Němci budou disponovat Stukou – střemhlavým bombardovacím letounem. Zdroj také prozradil, které útvary budou kde umístěné a kolik ji bude. Proud Spiessových informací navíc přišel ve správnou chvíli, naši klíčoví spojenci ve Francii totiž ve stejné době o své „oči a uši“ ve Třetí říši přišli. Čechoslováci tak pomohli překlenout zpravodajský výpadek. A co víc, Spiessovy informace zastarávaly jen velmi pomalu a byly stále relevantní ještě začátkem druhé světové války. Ve francouzských archivech se ostatně zachoval i celý organigram – velká papírová plachta, do které jsou zanesené údaje poskytnuté Spiessem.

PRVOREPUBLIKOVÉ SKVOSTY: Petschkův palác. Luxus pro gestapo a židovské bankéře

„Díky tomu jsem mohl propojit do plastického obrazu německé protokoly ze Spiessových výslechů, materiály z Francie i ty zbytky, co zbyly u nás,“ vyložil Karel Straka s tím, že v Paříži se nacházely dokonce i dokumenty v původním českém znění.

„Byl to neoddiskutovatelný úspěch československého zpravodajství. Pro tajné služby jsou takové informace důležité hlavně proto, že na jejich základě zvládnou formulovat doporučení ke změně strategie například průmysl,“ okomentoval Spiessův přínos ředitel Vojenského historického ústavu Aleš Knížek. „Pokud víte, že nepřítel bude disponovat určitou technologií, umožní vám to vyvíjet protizbraň.“

Riskantní přivýdělek stál ale nakonec bývalého německého letce život, shodou okolností kvůli člověku, který ho do celé operace přivedl. Pokorný, který se totiž sám potýkal s finanční tísní, doufal, že z části peněz, které proudily ke Spiessovy z Prahy, dostane od svého kontaktu svůj podíl. Když však zjistil, že Němec o něčem takovém ani zdaleka neuvažuje, rozhodl se ho zbavit a skrze svou manželku do udal Gestapu, které ho podrobilo dlouhým výslechů, během kterých bez výjimky spolupracoval. Za zločiny zemězrady a vyzrazení vojenského tajemství byl Albrecht Spiess popraven 26. listopadu 1935 v Berlíně.

Autor: Michal Bernáth
  • Vybrali jsme pro Vás