Pátek 23. dubna 2021svátek má Vojtěch 11 °C polojasno Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Největší zhodnocení lesa je udělat z něj housle nebo skříně. Vytvářejme zisk z kvality, myslí si agrární analytik Havel

Housle, ilustrační foto | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Housle, ilustrační foto | foto: Shutterstock

PRAHA Pokud se bude nadále měnit klima, budou v našich lesích přibývat nepůvodní druhy dřevin. I kontroverzní douglaska tisolistá. Alespoň to tvrdí zemědělský analytik Petr Havel. V každém regionu bychom navíc měli nechat kus lesa napospas přírodě a sledovat, co se v ní děje. Zároveň by podle něj měli lesníci dostávat dotace na mimoprodukční funkce lesa. „Je potřeba motivovat vlastníky lesů i těžaře, aby se jim vyplatilo dělat méně hospodářsky výtěžné lesy,“ míní Havel.

Lidovky.cz: Jak by v budoucnu měla vypadat druhová skladba českého lesa?
Měla by být mnohem pestřejší a smíšenější, než teď. I směrem k takovým druhům stromů, které jsou vůči rostoucímu teplu odolnější. Platí ovšem - stejně jako na poli, tak i v lese – že jakákoliv monokultura je riziková. Není to tedy jen o druhové skladbě, ale také o různé věkové a výškové skladbě.

Lidovky.cz: Obnova českého lesa a hledání nové lesní koncepce je díky suchu, kůrovcové kalamitě a vykácených lesech v současnosti velmi živé téma. Jak by se při obnově mělo postupovat?
Myslím si, že je potřeba sledovat jednotlivá stanoviště, v každém regionu nechat určitou oblast zcela přirozenému vývoji a sledovat, co se v přírodě děje. Co dělá, jak se obnovuje, jaké stromy se v ní vysemení. Měli bychom sledovat signál, jak to příroda chce. Protože ona to stejně udělá i kdyby se člověk postavil na hlavu.

Zemědělský analytik Petr Havel.

Zemědělský analytik Petr Havel.

Také si myslím, že by bylo potřeba otevřít diskuzi o dotacích pro mimoprodukční funkce lesa, podobně jako je tomu u zemědělství za greening. Pokud to necháme jen a pouze na ekonomice hospodářského lesa, budou se všichni bránit tomu, aby se výrazně nahrazoval smrk, neboť je hospodářsky velmi praktický a zároveň obtížně nahraditelný. Je tedy potřeba motivovat vlastníky, ale i těžaře a nakonec třeba i zpracovatele, aby nebyly lesy echt hospodářské. Ale aby se jim vyplatilo dělat méně hospodářsky výtěžné lesy. Současná dotační politika tomu neodpovídá. Je potřeba finančně ohodnotit mimoprodukční, společenský význam lesa. Problémem je, že zde funguje naprosto hospodářský model lesa.

Lidovky.cz: Co by se mělo změnit?
Měl by se aplikovat výběrový způsob těžby lesa, díky tomu totiž vznikají různá věková a výšková lesní patra. Alespoň na některých místech by měli lesníci přestat používat harvestory, protože les pokosí jako louku, a tak zůstávají holiny. Ale aby vše mělo nějaký smysl, na výstupu z lesa musí být malá pila. Velké pily potřebují holiny, hmotu. Kdežto malé pily jednotlivé stromy. Lesníci by ze stromů neměli dělat prkna, ale sofistikovanější věci. Největší zhodnocení lesa je udělat z něj housle, nebo třeba věšáky, stoly a skříně. Výrobky s vyšší přidanou hodnotou. Protože ty můžeme prodávat za víc. Vytvářet zisk z kvality, to je to, co potřebujeme. Nikoliv z objemu. 

S hospodářským modelem se ztratil i vztah lesníků k půdě. Lesníkem by měl být člověk, který k místu patří, zná jej a ví, kde se něco horší nebo lepší. Je to běh na dlouhou trať, ale co je možné udělat teď, je najmout více lesníků a zaplatit je. V některých místech by se měly i obnovit malé místní pily, ovšem jako podmínku bych jim dal, že nesmí vyrábět prkna. Tím by bylo možné zvyšovat podíl těžby probírkovým způsobem a nemusely by vznikat holiny. Díky tomu by byl les odolnější a přirozeně by se obnovoval. Nemuseli bychom řešit, jestli nepůvodní druhy ano, nebo ne.

Lidovky.cz: Zmínil jste, že se bude les rozrůstat o druhy dřevin odolnějších vůči teplu. O jaké stromy by mělo jít?
To je předmětem současné i budoucí odborné diskuze. Nikdo samozřejmě nevidí do budoucna a neví, jak se bude počasí vyvíjet. I stávající dřeviny, které teď nejsou tak odolné, mohou odolnost získat. Je otázkou, zda do Česka dávat i nepůvodní druhy, jako je např. douglaska. Jsem přesvědčen, že ano. 

Jestliže ale ochránci přírody nerespektují, že v přírodě existuje evoluce a přesto tvrdí, že se neustále mění klima, je naprosto logické, že s měnícím se klimatem se musí měnit i druhová skladba stromů a živočichů. A nelze říkat, že ortodoxně budou vždy všechny dosavadní původní dřeviny původní, protože i bez lidského zásahu se sem dostanou nepůvodní rostliny i živočichové. S měnícími se podmínkami jim to bude více vyhovovat. Z toho důvodu je zastoupení douglasky normální a navíc už existuje. Dnes se výskyt douglasky pohybuje kolem čtvrt procenta. Hrozba monokultury je ale naprostý nesmysl. Douglasky se budou vyskytovat ve směsích a to je v pořádku. Monokultury vzniknou jedině když je záměrně vysadí člověk.

Lidovky.cz: Jestliže se bude nadále měnit zdejší klima, budou mít české lesy více nepůvodních druhů?
Ano, ale pak už nebudou nepůvodní. Protože se mění počasí, zcela přirozeně se mění i druhová skladba rostlin a živočichů. Obměna lesa je otázkou desítek let a za desítky let zde může být zase jiné počasí i jiné podmínky. Co se týče sucha, na rozdíl od posledních pěti let byl letošní rok z hlediska bilance deště a srážek na území Česka standardní. Není tedy zatím jasné, zda sucho bude postupovat dosavadním tempem.

Lidovky.cz: Mluvili jsme o douglasce tisolisté. Jak se chová tento druh?
Douglaska rychle roste, poměrně dobře se rozmnožuje a má schopnost sáhnout si pro vodu hlouběji než smrk. V praxi to znamená, že je odolnější vůči suchu. Málo se mimochodem ví, že nejvyšší strom v České republice a Střední Evropě je douglaska (64m), kterou tam nikdo nevysadil. Douglaska tisolistá v naších lesích funguje a je to v pořádku. Tím, že tak dobře roste, dá se využívat i na hospodářské účely. Lze očekávat, že nebude tak usychat, není na ní zatím kůrovec. Dovoz škůdce douglasky z Ameriky teoreticky hrozí, ale škůdce – který nemusí být vždy nepřítel - se nenamnoží v případě, že zde nebudou monokultury a douglaska nebude v lesních porostech výrazně zastoupena.

Lidovky.cz: Není motivace rozšířit douglasku v českých lesích hnána právě hospodářským ziskem, jak se možná obávají ekologická hnutí?
Toho, věřím, by se mohli bát. Jisté riziko tam je, tím, že douglaska rychle roste, je odolnější vůči suchu a dá se dobře pěstovat na hospodářské účely. I proto, že zatím nemá kůrovce.

Lidovky.cz: Může douglaska tisolistá nahradit smrk?
Plošně rozhodně ne, maximálně ve 3 až třeba 5 procentech. Podmínkou k nahrazení smrku by musela být monokulturní výsadba, což rozhodně nikdo neplánuje a neříká to ani rozvolnění výsadbových pravidel.

Lidovky.cz: Nestane se tento severoamerický jehličnan invazním druhem?
Co je dnes invazní druh v měnících se podmínkách? Je otázka, jak posuzovat invazivitu, když jde v podstatě o přirozený proces. Vždyť i původně invazní druh se může stát neinvazním a obráceně. Příroda se vyvíjí. Jestliže budeme trvat na tom, že zde musí být stále stejné prostředí jako před deseti, padesáti, sto, dvě stě lety, popíráme celý základ evoluce.  Je potřeba dát větší průchod přirozenosti a počkat, jaké druhy se zde uchytí, protože jim budou vyhovovat podmínky. Byť je pak někdo může považovat za invazivní.

Velký test samotestů na covid: Kapesní laboratoř vám dá naději, nikoliv jistotu

Testovací sady na přítomnost viru SARS-CoV-2 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Chcete do práce nebo na návštěvu k příbuzným? Budete-li mít štěstí, třeba na vás vyjde vhodný test na covid. Pečlivě...

Vadí mi, když u nás Slováci nemluví česky, říká hlasová poradkyně

Nazývá věci pravými jmény a je jí jedno, jestli se někdo urazí nebo se bude... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Nazývá věci pravými jmény a je jí jedno, jestli se někdo urazí nebo se bude pohoršovat. Je dost zralá a dost zaměstnaná...

Cestu do Egypta nedoporučuji. Covid tu prodělat nechcete, říká velvyslanec

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium V turistických letoviscích jsou nemocnice pro pacienty s covidem-19. Je však třeba mít dobré pojištění v případě...