„Obviněný není volán k trestní odpovědnosti za prosté šíření dezinformací v rámci veřejné diskuse, nýbrž za opakované veřejné schvalování ruské agrese jako nástroje spravedlnosti s jasnými prvky vyvolávajícími nenávist vůči části Ukrajinců,“ stojí v rozhodnutí NS.
Soud v Litoměřicích uložil Netíkovi 15 měsíců s podmínečným odkladem na tři roky, Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudek potvrdil. Poté si Netík vyslechl souhrnný trest 27 měsíců odkladem na čtyři roky za vyhrožování ministru vnitra Vítu Rakušanovi (STAN), dalším politikům a bývalému radnímu České televize Zdeňku Šarapatkovi.
Verdikt, který se týkal vyhrožování, už NS dříve potvrdil, nyní se tedy zabýval jen schvalováním ruského postupu na Ukrajině. Netík v únoru a březnu 2022, tedy v prvních týdnech invaze, živě vysílal na facebooku promluvy, v nichž se zastával rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina.
Vyjadřoval lítost nad tím, že invaze nepokračovala až na území Slovenska a Česka. Tvrdil, že média lžou o útocích ruských vojáků na školky nebo nemocnice. Rusové podle něj osvobozovali Ukrajinu od teroristů a fašistů.
V dovolání k NS Netík uváděl, že trestní právo by nemělo vstupovat do společenské diskuse a zasahovat do svobody názorového projevu ohledně současných konfliktů, pokud projevy nevyvolávají nenávist a nepodněcují k násilí. Je prý potřeba chránit menšinové názory, jakkoli je většinová společnost má za nemravné, odpudivé a zavrženíhodné.
NS s poukazem na obecně dostupné informace konstatoval, že 24. února 2022 Rusové zaútočili na suverénní Ukrajinu, a dopustili se tak zločinu proti míru.
„Šlo o přímé nasazení ruských ozbrojených sil na ukrajinském území, jež ruská strana nepopírá, byť jej eufemisticky označuje jako ‚zvláštní vojenskou operaci‘ a vysvětluje ji jak směsicí historického revizionismu, dezinformací a reálně nepodložených bezpečnostních obav, tak zpochybněním historické a politické existence Ukrajiny, ale i dalších postsovětských republik,“ uvedl NS.
Zároveň je zřejmé, že Netík se Putinova rozhodnutí zastával, bez výhrad vůči vojenskému překročení hranic suverénního státu a porušení mezinárodní stability. „Lítost vyjadřoval jen nad tím, že tento ozbrojený útok nepokračoval až na území Slovenska a ČR a že Putin ‚nezatočil s těm šmejdama u nás a nepročistil celou Evropu,‘ popsal NS.
Soud připustil, že u příspěvků na sociálních sítích, které veřejně podporují ruskou agresi, je potřeba postupovat obezřetně a pečlivě zvažovat, zda naplňují skutkovou podstatu trestného činu popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidy.
„Trestně by měly být stíhány především takové projevy schvalující ruskou agresi, které současně podněcující veřejnost ke spolupráci s ruskou armádou, projevy nabádající k rozšíření ozbrojeného válečného konfliktu, k zintenzivnění války a projevy zahrnující schvalování válečné agrese jako nástroje spravedlnosti,“ uvedl NS.
V Netíkově případě soud dospěl k závěru, že trestní stíhání bylo namístě, protože „přímo, zcela nepokrytě, bez nadsázky nebo zjevné snahy o vyvolání polemiky o důvodech vzniku ozbrojeného konfliktu schvaloval agresi Ruské federace na Ukrajině, označil ji za nástroj spravedlnosti a násilí páchané na Ukrajině opakovaně ospravedlňoval“. Netík má nyní ještě možnost podat stížnost k Ústavnímu soudu.
