Situace je po včerejšku neudržitelná. Třetina soudců Nejvyššího soudu totiž podepsala petici, která předsedkyni Ivu Brožovou nepřímo vyzývá k rezignaci. Plénum soudu bude také v nejbližší době řešit, jestli vlastně v Brně šéfuje Brožová, nebo místopředseda soudu Pavel Kučera.
Spory na Nejvyšším soudu odstartoval prezident Václav Klaus, který Brožovou na začátku února odvolal. Brožová si ovšem už týden na to vynutila na Ústavním soudu předběžné opatření, které její odvolání pozastavilo.
Spor prezidenta s předsedkyní soudu poškozuje justici
„Soudní spor prezidenta s předsedkyní Nejvyššího soudu poškozuje jméno justice,“ vysvětluje smysl sepsání petice jeden z „rebelů“ Ljubomír Drápal. Dokument žádá Brožovou, aby „dala přednost zájmům justice“ a odvolala všechny žaloby, které podala k Ústavnímu a pražskému městskému soudu. Pokud by to udělala, znamenalo by to automaticky její rezignaci.
To ovšem Brožová odmítá. Podle ní jde totiž o princip „nezávislosti soudů a soudců.“ Drápal ovšem oponuje, předseda je totiž podle něj především správní a manažerská funkce a o soudcovskou nezávislost se proto vlastně nejedná.
Brožové podle něj navíc nejde o princip, ale o vlastní prestiž. Pro justici by podle něj bylo lepší, kdyby „nelpěla na kariéře a dokázala odstoupit“. Drápal, Kučera i další soudci vytýkají Brožové také manažerskou neschopnost.
„Myslím si, že na to nestačí. Není to to samé jako řídit provozovnu s občerstvením,“ netají se svým názorem Drápal.
Soudci „rebelové“: Brožová je neschopná a soud neřídí
„Má to být praporečník soudců, charismatická osobnost. Ona ale vůdčí typ není,“ dodává místopředseda Kučera. Brožová podle nich „nedělá nic a soud vůbec neřídí“.
To se prý mimo jiné projevuje i v tom, že Nejvyšší soud není schopen sladit rozhodování nižších instancí a soudy proto rozhodují velmi odlišně. Právě tuto výtku uvedl Klaus před měsícem jako důvod odvolání Brožové.
Další spor panuje na Nejvyšším soudu ohledně bývalého ministra spravedlnosti a někdejšího sociálnědemokratického kandidáta na prezidenta Jaroslava Bureše. Ten byl na Nejvyšší soud jmenován se souhlasem místopředsedy Kučery v mezidobí, než Ústavní soud stačil vydat předběžné opatření. Bureše chtěl přitom Klaus s nejvyšší pravděpodobností posadit na místo Brožové.
To ale verdikt Ústavního soudu zhatil. Brožová se navíc proti Burešovi okamžitě obrátila a za „trest“ ho posadila do evidenčního senátu. Bureš se tak stal jedním z nejlépe placených úředníků v Česku.
„To je obrovská chyba. Bureš je zkušený soudce a nyní je ladem,“ tvrdí Kučera.
Patovou situaci na Nejvyšším soudu vyřeší pravděpodobně až definitivní verdikt Ústavního soudu. Ten ale zatím ani neoznámil, kdy bude případ řešit.
