LN Co obnáší práce šéfporadce premiéra?
Já a tým, který teď tvořím, budeme pro premiéra hlavně připravovat stanoviska k vládním materiálům. S tím, že lidé v týmu, a proto si možná Nečas vybral i mě, by s premiérem měli být myšlenkově na jedné vlně.
LN Kolik vás bude?
V této chvíli je nás asi pět. Jsou to lidé zvenčí, s různou odborností a z různých prostředí, třeba vysokých škol, ale je mezi nimi i bývalý poslanec Tom Zajíček.
LN Toma Zajíčka čerstvě vypudili z jeho písecké stranické organizace.
To nás nezajímá. Nás zajímá, že je to člověk s konzistentním myšlením, který se dlouho věnuje problematice, kterou potřebujeme, to znamená rozvoji regionální samosprávy. Což převažuje nad vším.
LN Já to myslel opačně – jestli vás nezneklidňuje, když pro takové osvědčené harcovníky v jejich místních organizacích přestává být místo. V jižních Čechách je případů podobných Zajíčkovu celá řada.
V jižních Čechách je složitá situace, to ví všichni, sám se usmíváte, když to říkám. To, že byl donucen odejít z ODS bývalý starosta Písku Tom Zajíček, nesmírně slušný člověk, který pro ni dýchal, něco napovídá o poměrech v jihočeské ODS.
LN Jací další lidé kromě Toma Zajíčka v té pětici poradců jsou?
Já bych vám je řekl, ale nemám zatím jejich souhlas. Až na Toma Zajíčka to nejsou lidé z politiky, ale odborníci.
LN Premiér chce mít dva týmy. Kromě toho vašeho provozně-poradního ještě jeden, který by měl být jakýmsi pokračováním NERVu z roku 2009. Proč?
Ten můj by měl být takový ten vládněporadenský tým, abych tak řekl, úřednický. To je úkol dne. První schůze vlády, kde už budou materiály, je ve středu, a tento úřednický tým posuzuje hotové materiály. Kdežto ten projektový tým by měl agendu tvořit. Bude spíš akademický, měl by koordinovat velké reformní věci, dávat doporučení, která potom ministerstva rozpracují.
LN Počkejte, NERV II bude stát nad ministerstvy, on jim bude zadávat úkoly?
Ne, to samozřejmě nejde. Ale bude přicházet s podněty, které si vláda buď neosvojí, nebo osvojí. V takovém případě je příslušné ministerstvo rozpracuje. Typickým příkladem je Bezděkova komise, která vytvořila určitý rámec, v němž by se měla penzijní reforma pohybovat. Pokud vláda Bezděkův rámec přijme, bude ho konkrétně rozpracovávat dané ministerstvo.
LN Bude mít nový NERV silnější pozici než za Topolánkovy vlády? Tehdy vypadal jak fíkový list na vládu bez ekonomů.
Síla toho týmu bude záležet na vládě, jestli si jejich práci osvojí, nebo ne. To nemůže být žádná paralelní mocenská struktura. Chápejte, většina těch velkých reformních kroků je meziresortní. Důchodová reforma se netýká jen ministerstva práce, ale i ministerstva financí a možná i ministerstva zdravotnictví. Jestli si ministerstvo práce bude dva roky kutit na nějakém penzijním modelu a za dva roky ho přinese v paragrafovaném znění, tak to vláda s vysokou pravděpodobností nepřijme. Takže na úvodním zadání se musí shodnout vláda a to zadání pak musí někdo napsat. Proto vznikla Bezděkova komise, proto vzniknou další komise k reformě veřejných systémů.
LN Zdravotnictví?
Například. Ale pozor. Jedna věc je NERV II, když už to chcete zjednodušovat, těleso patnácti úctyhodných mužů a žen. Z něho vybíhají jednotlivé projekty, například důchodová reforma, reforma vysokého školství, veřejné zakázky, zdravotnictví. V těch podtýmech se budou účastnit členové NERVu, kteří si mohou přizvat další odborníky. Příklad: členem NERVu I byl Jiří Rusnok, odborník na penzijní systémy. Takže by měl logicky pracovat spíš na důchodové než na zdravotnické reformě.
LN Jaké odborníky chcete do těch jednotlivých komisí zvát?
Třeba k reformě vysokých škol bych si představoval Petra Matějů. Průhledné veřejné zakázky, boj s korupcí – tady budeme spolupracovat s lidmi vně státní správy...
LN Z Transparency International?
S lidmi, kteří spolupracují třeba s takovýmito organizacemi. Tohle konkrétně je člověk z VŠE, který se tím profesně zabývá. Ti lidé už tu vyplňovali osobní dotazníky.
LN Co složení NERVu II?
To si musí vybrat Nečas sám, já bez něj nikoho jmenovat nesmím. Ale pravda je, že naše země není velká, takže se ta jména s prvním NERVem musí výrazně překrývat.
LN Může vůbec premiér překonat omezení dané českým politickým systémem, že je nakonec jedním z patnácti hlasujících členů vlády? Je to handicap?
Na první pohled jistě ano, při podrobnějším pohledu to taková hrůza není. Já jsem seděl v druhé Klausově vládě, kde menší strany měly s ODS paritu, a tam se za rok a půl hlasovalo snad dvakrát. Becherovka a tuším Agrobanka. Zvyk, že se hlasuje u každého bodu, zavedl až Miloš Zeman. V Klausově vládě se Klaus podíval: Má někdo problém, abychom to schválili tak, jak to tady je? Nikdo nic neříkal, tak se šlo dál, bylo schváleno. No a v Topolánkově vládě, kde parita byla, se hlasovalo taky málo.
LN Bude Petr Nečas silný premiér? Jaké páky má, kdyby chtěl vyměnit ministra z jiné strany?
Musíte se zeptat jeho, jestli si k tomu dohodli koaliční mechanismus. Já můžu jako pamětník říct, že nad jmenováním nominantů jednotlivých stran se nediskutuje. A co se týče odvolání, musel si to premiér předjednat s koaliční stranou.
LN V tomhle ohledu byla dosti zničující zkušenost s Jiřím Čunkem.
Tak samozřejmě že to byl obrovský problém. Mít ho jiný člen vlády než šéf koaliční strany, tak je s tím deset procent potíží, jaké byly u Čunka.
LN Řešili jste to na schůzi vlády?
Nikdy. O kauze Čunek ani o žádné jiné kauze, která se valila médii, se na vládě nikdy nepromluvilo ani pět vět. Vláda má program, jede bod po bodu a buď je schválí, nebo neschválí. Případ Čunek měl na triku Topolánek jako předseda strany i předseda vlády, to pro něj byla šílená zátěž. Fakt ovšem je, že tehdy bylo strašně nepříjemné každý den si otevřít noviny. Mě to dodneška zlobí. Něco jsme udělali a přitom je to úplně překryto tímhle bahnem.
LN Nebyly udržovací náklady Topolánkovy vlády – Čunek, přeběhlíci – příliš vysoké?
To, že se vám to za situace 100:100 začne na obou koncích třepit, vyplývá z logiky věci. Cena mezního hlasu je ohromně vysoká a někdo se dá zlákat. Při 118 hlasech se cena mezního hlasu rovná téměř nule.
LN Co tehdy přimělo ty poslance ČSSD, aby k vám přeběhli?
Já jsem s nimi nejednal.
LN Byl jste ve vládě, která se o ně opírala. Vy jste si nekladl otázku, jakou povahu má to štěstí, díky němuž můžete vládnout?
Já jsem se o to nikdy nezajímal. Myslím, že kdybych se zajímal, tak mi to nikdo neřekne. Já na přeběhlictví nevidím nic špatného. Tedy já osobně bych nikdy nepřeběhl. Ale vyplývá to z logiky věci. Lidi většinou, i novináři, přemýšlejí jako ve slunečním státu, ale život není sluneční stát. Pakliže je někde poptávka, vzniká automaticky nabídka. Skoro bych řekl, že to, jak to proběhlo, je přírodně podmíněno. Těch 200 poslanců není sbor archandělů Gabrielů.
LN Vy jste přece byl součástí toho kolektivního svůdce. Nemůžete teď nezúčastněně říkat, že lidi nejsou andělé a že je někdo svedl.
A co chcete dělat za takové situace? Stát potřebuje vládu. Politici tu nejsou od toho, aby hledali spravedlnost. Politici tu jsou od toho, aby, jak říkal Šimon Perez, umožnili lidem žít. Hledání spravedlnosti je konflikt, a politici nemají vytvářet konflikty. Politici mají spravovat zemi a umožnit lidem se v ní nějakým rozumným způsobem pohybovat. Ano, v tomto smyslu je politika špinavá práce, protože nutí politiky, aby někdy dělali i šílené kompromisy, které navenek vypadají nechutně. Ale jestli společnost nemá skončit na kandelábrech, musí ty hnusné věci někdo udělat.
LN Jaké výkony tedy ospravedlňují vznik Topolánkovy vlády?
Pokud bych měl vybrat jen jednu věc, tak jsme zastavili dluhovou povodeň. Kdyby nepřišla krize, měli jsme do roka přinejmenším vyrovnaný rozpočet. Jít do krize s tou sociálnědemokratickou konstantní stovkou, to by ta krize probíhala úplně jinak.
LN A další velké zásluhy? Radar se nepostavil...
Radar je trauma Topolánkovy vlády. Nainvestovali jsme do toho šílený politický kapitál, který potom vyletěl komínem po nástupu nového amerického prezidenta. A kapitál se nezúročil. Kdyby se zúročil, byl by to ohromný vklad, který by aspoň z mého pohledu vznik té vlády ospravedlnil tisíckrát.
LN Zodpovědnost za krach radaru leží jenom na Obamovi? Co rozvrat v koalici?
Jo, ale my jsme si mysleli, že máme čas do června 2010. Ono to stloukání másla chvíli trvá, že ano. Na cestě byla spousta překážek – trochu zelení, pak Tlustý –, ale vláda za tím šla a nevytáčela se. Věřím, že jak se dala většina na důvěru vládě, sehnala by se i na tohle.
LN Jako že by Marek Dalík zapracoval?
Ale... Víte, že v ČSSD byli lidé, kteří mít jen trochu volné ruce, tak je pro radar okamžitě zvednou.
LN Učinila ODS za Topolánka nějaké zbytečné ústupky zeleným? Co zdržení dostavby Temelína?
Ale tam se udělalo, co se mohlo udělat. I kdyby ve vládě zelení nebyli, stejně by se nedalo za těch dva a půl roku udělat o moc víc než podat žádost o EIA (proces hodnocení vlivu na životní prostředí – pozn. red.). Mě spíš ničila ta jejich ideologická mantra globálního oteplování, což nebyly jen řeči bez následků. Například debata o tom, jestli si elektrárny mají kupovat povolenky na emise už od roku 2013 nebo až 2020 jako ostatní průmyslové podniky, byla hodně složitá.
LN Ale tu jste nakonec v zásadě vyhráli.
Hledaly se kompromisy. Dneska už snad můžu prozradit, že například novela horního zákona (měla státu umožnit snadnější odepisování nerostů, především uhlí – pozn. red.) byla cenou za to, aby se směly prolomit těžební limity na Dole Bílina v Severočeských dolech. Nakonec jsme ji platit nemuseli, padla vláda a sněmovna se úplně rozložila, ale takhle ta dohoda s Martinem Bursíkem byla.
LN O prolomení limitů na Dole Bílina rozhodovala vláda?
Ano. A prošlo to bez větší pozornosti. To sice není žádný Horní Jiřetín, to je vlastně země nikoho, limity se posouvaly o pár set metrů do území bývalých Libkovic. Ale pro zelené to byl symbol. Vláda si do programového prohlášení dá větu, že se nebudou prolamovat limity, které se neprolomily od roku 1991 – a zrovna, když my zelení sedíme ve vládě, se prolomí. A zrovna v Libkovicích. To bylo precedenční rozhodnutí, které Bursík nakonec ustál. A vy jste si toho v novinách ani nevšimli.
LN Ještě k ODS. Je v něčem jiná než před rokem, kdy jste odcházel z vysoké politiky?
Je pořád stejná. Změnilo se vedení. A změnu by potřebovala i strana. Já mám bohužel smůlu, že jsem pamětník. V devadesátých letech se na výkonných radách mluvilo třeba den a půl o zdravotnictví. Grilovali jsme tam tehdejšího ministra Honzu Stráského. Podobné debaty se vedly třeba o zřízení krajů. To s příchodem nového tisíciletí zmizelo.
LN Jak to vypadá na výkonných radách v novém tisíciletí?
Trochu se nadhodí aktuální politická situace, ale jinak se řeší už jen technické věci. Ty lidi jako kdyby přestalo zajímat celkové politické směřování. Jsou tam starostové, kteří zvednou hlavu, jen když někdo řekne tři slova – rozpočtové určení daní.
LN Co jsou ty technické věci, o nichž se na výkonných radách v posledních deseti letech jedná? Návrhy zákonů?
Ne, právě že vůbec. Řešily se průšvihy vlády jako Čunek nebo průšvihy uvnitř ODS, nábory černých duší. Provoz. Ale to není dané tím, že Klause vystřídal Topolánek. To začalo dřív, myslím, že s vytvořením krajů. Kraje z hlediska politiky, to bylo fakt neštěstí. Členská základna se uzavřela v krajích, získali svůj malý hrad, tedy krajský úřad, své rozpočty, a začali spolu žít. Zjistili, že si v krajích vystačí sami. Kdysi v opozici, když jsme měli jen kraje, jsem doufal, že se centrální témata vrátí, až budeme mít vládu. A ona se nevrátila.
LN Tento týden dovládl kabinet Jana Fischera? Jaký byl?
To byla strašně slabá vláda, slabší, než mohla být. Oni se mohli vymezit vůči sněmovně a obrátit k veřejnosti, a nakonec udělali pravý opak. Když komunisti a sociální demokrati rozebírali Janotův balíček, Janota a Fischer tam v podstatě ani nebyli. Podle mě jasná ukázka toho, že úřednické vlády nedokážou zachránit svět.
LN Už nám prozradíte, kdo jméno Fischer vnukl Topolánkovi?
Petr (Nečas – pozn. red.). Já tedy aspoň to jméno poprvé slyšel z jeho úst. Ale všichni jsme Fischera znali z vlády, on tam na rozdíl od šéfa centrální banky Zdeňka Tůmy chodil docela pravidelně.
