Ve svých románech se zaměřoval převážně na tematiku přírody, lovu a svérázných venkovských typů rodné Kastilie v období po občanské válce, kterou prožil jako dobrovolník na Francově straně. Zabýval se rovněž kritikou intelektuálů a konzumní společnosti. Jeho dědeček byl vzdáleným příbuzným francouzského skladatele Léa Delibese. Narodil se jako třetí z osmi synů. Do deníku El Norte de Castilla zprvu kreslil karikatury, později se stal jeho šéfredaktorem. Psát začal během studií práv. Po absolutoriu působil coby profesor na obchodní škole. Debutoval v sedmadvaceti letech dílem Stín cypřiše je dlouhý, které získalo cenu Premio Nadal. V roce 1993 dostal nejprestižnější Cervantesovu cenu.
V češtině byl dostatečně znám díky titulům Lovcův deník (1972, překlad Josef Forbelský), Můj synáček Sisí (1978, přeložila Olga Rychlíková), Pět hodin s Mariem (1972, Jana Novotná) či Podobenství o trosečníkovi (1986, Blanka Stárková).
Podle Delibesova naturalistického románu Blahoslavení chudí duchem (česky 1986) o životě bezzemků na šlechtickém statku natočil v roce 1984 Mario Camus film Nevinní svatí s Franciscem Rabalem v úloze slabomyslného venkovana. V autobiografické Dámě v červených šatech na šedém pozadí (1991) nakreslil láskyplný portrét předčasně zesnulé choti Ángeles. Zemřel v pátek 12. března na rakovinu tlustého střeva ve svém domě ve Valladolidu. O jeho oblibě u španělské kulturní veřejnosti svědčí fakt, že se jeho ostatkům na radnici přišlo poklonit o víkendu skoro 20 000 lidí.
***
Profily osobností, které opustily tento svět, připravuje Jan Rejžek
