Pátek 4. října 2024, svátek má František
130 let

Lidovky.cz

NEKROLOG

Česko

Wojciech Siemion (81) polský filmový, televizní a divadelní herec Vystudoval práva na lublinské univerzitě, pak se rozhodl pro hereckou dráhu a prošel řadou divadelních souborů. Kjeho nejlepším kreacím patří hlavní role v Rejově Životě Josefa z rodu židovského (1965) v Národním divadle v režii Kazimierze Dejmka. Ve Varšavě založil poetickou scénu Stara Prochownia. Básnířka Viola Fischerová na něj v Listech 4/2005 vzpomíná jako na vynikajícího znalce literatury a recitátora poezie, který jí radil v překladech. Činorodý muž se zájmem o folklor založil též ve vsi Petrykozy galerii insitního umění.

Před kamerou debutoval ve Fethkeho snímku Posádka (1951) v úloze studenta námořnické školy, v Jasného dramatu Přežil jsem svou smrt (1960) byl polským vězněm Tadkem, nechyběl v Munkových dílech Modrý kříž (1955), Eroica (1957) a Šilhavé štěstí (1959) či coby Wilczek ve Wajdově Zemi zaslíbené (1974). V seriálu Čtyři z tanku a pes ztvárnil kaplana Kucharka. V Zanussiho Skrytých pokladech (2000) se objevil v postavě starce, naposledy jsme viděli jeho profesora Merdenpota v Szulkinově Králi Ubu (2003).

V roce 1983 se stal členem rady Vlasteneckého hnutí národní záchrany (PRON), v letech 1985-1989 byl zvolen do Sejmu za Polskou sjednocenou dělnickou stranu (PSDS). Po pádu komunistického režimu vstoupil do Polské lidové strany (PSL) a působil v legislativě mazowieckého vojvodství. Byl nositelem řady vyznamenání, včetně Řádu Polonia Restituta.

Ve středu byl vážně zraněn při autonehodě u obce Ruszki a v sobotu 24. dubna zemřel na následky zranění ve varšavské nemocnici.

O autorovi| Profily osobností, které opustily tento svět, připravuje Jan Rejžek