Bývalý filipínský předseda Mezinárodní šachové federace FIDE V čele Mezinárodní šachové federace FIDE stál v letech 1982 až 1995. Hodnocení jeho činnosti se podobá tomu, které patřilo nedávno zesnulému kontroverznímu předsedovi Mezinárodního olympijského výboru Juanu Antoniovi Samaranchovi.
Kromě nepopiratelných zásluh o rozvoj šachu po světě, kdy se během jeho působení FIDE rozrostla o padesát federací, se zapsal do dějin neskutečným činem. V roce 1984 nechal ukončit slavný moskevský zápas o titul mistra světa mezi Anatolijem Karpovem a Garrim Kasparovem za stavu 5:3 pro Karpova, prý z obav o zdraví vyčerpaných hráčů, ale ve skutečnosti na nátlak KGB a kremelského politbyra, neboť Kasparov začal soupeřův náskok zázračně dotahovat. Sovětský šachový emigrant Boris Spasskij potom úslužného funkcionáře jedovatě překřtil na Karpomanese. Vytýkalo se mu též odštěpení FIDE a PCA (Asociace šachových profesionálů), po kterém nastal chaos v otázce mistrovství světa.
Původně vystudoval politologii, při stáži v USA se seznámil se šachy a po návratu na Filipíny tam založil šachový svaz. Byl dvojnásobným mistrem země a zúčastnil se pěti šachových olympiád. Působil jako vysokoškolský pedagog a rovněž jako poradce hlavy státu Ferdinanda Marcose.
Po jeho odchodu se ujal funkce předsedy FIDE prezident Kalmycké autonomní republiky Kirsan Iljumžinov.
V roce 1993 byl obviněn ze zpronevěry vládních peněz pro domácí šach, ale nejvyšší soud ho osvobodil na základě chyb obžaloby. Před třemi lety přežil vážnou dopravní nehodu.
Zemřel v pondělí 3. května ve filipínském Baguiu na rakovinu.
O autorovi| Profily osobností, které opustily tento svět, připravuje Jan Rejžek
