Počátkem 60. let s generačními kolegy rázoval po světě a recitoval před plnými stadiony. Z cesty po Americe, kde se setkal i s Marilyn Monroe, napsal sbírku Trojúhelníková hruška, která vyšla česky v roce 1964 v SNKLU v překladu Václava Daňka, jenž převedl i další díla Parabola (1962), Achillovo srdce (1968) a Stín zvuku (1972), Jana Mertinová potom titul O/Stavitelé ducha (1986).
Po návratu do SSSR ho však čekala kritika Nikity Chruščova, před dalšími útoky ho prý uchránila až telefonická přímluva prezidenta Kennedyho. Moc si nemohl „vyskakovat“ ani za Brežněva, hru Zachraňte si tváře na Tagance v režii Jurije Ljubimova hned zakázali. V té další Antisvěty (1964) se mimochodem poprvé objevil na jevišti písničkář Vladimir Vysockij. Kritizoval srpnovou okupaci Československa a byl pod dohledem KGB.
Se skladatelem Andrejem Rybnikovem napsal úspěšnou rockovou operu Juno a Avos, která se hrála od roku 1983 v Divadle leninského komsomolu v režii Marka Zacharova a o čtyři roky později hostovala v Divadle na Vinohradech. Před deseti lety pobýval na pražském Světě knihy.
Zemřel v úterý 1. června v Moskvě. Jeho manželkou byla spisovatelka Zoja Boguslavskaja.
O autorovi| Profily osobností, které opustily tento svět, připravuje Jan Rejžek
