Svéráznou osobnost spatřil režisér Werner Herzog v Eisholzově dokumentu Černý Bruno (1974) a pak ji obsadil už pod zkráceným příjmením do hlavní role svého skvělého snímku, obdařeného Velkou cenou poroty v Cannes, Každý pro sebe a bůh proti všem (1974), v němž zpracoval známý případ záhadného nalezence Kaspara Hausera. Kritika byla autentickým výkonem nadšena a kladla si jen otázku, nakolik Bruno hraje a nakolik zůstává sám sebou.
V dalším Herzogově díle Stroszek (1977), které pro něj napsal dle skutečných událostí za čtyři dny a natočil v jeho bytě, měl úlohu propuštěného vězně, který se s kamarádkou animírkou vydává za lepším žitím do Ameriky. Sugestivní neherec vyvolal krátkodobou senzaci v uměleckém světě, ale později si stěžoval, že ho všichni opustili.
Věnoval se potom hudbě a malířství a některé práce mu vystavili v newyorské expozici Trh outsiderů v roce 2004. Vydal i vlastní CD.
Zemřel ve středu 11. srpna v Berlíně na zástavu srdce.
Profily osobností, které opustily tento svět, připravuje Jan Rejžek
