Ve své zemi patřil k nejúspěšnějším postavám populární hudby a v mnoha ohledech, nejen vzhledem, ho lze přirovnat k severskému Karlu Gottovi. Rodák z městečka Suonenjoki první singl nahrál v roce 1972, koncertoval s country uskupením Aikapommi, živil se jako sazeč a ošetřovatel hada v estrádní show baviče Ilkky „Dannyho“ Lipsanena. Prosadil se nahrávkou Laula Kanssain (1976), což byla převzatá verze písně Ala Martina Sing My Love Song. Zlatou desku dostal za singl Olen Suomalainen (1983), pro změnu renovovanou to odrhovačku L’italiano Tota Cutugna, jež se stala bezmála finskou národní hymnou.
Tuzemský pamětník si se slzou v oku vybaví pokus o humor Karla Šípa v jejím českém textu s refrénem: „Ital nezná ten zázrak, a tak mu chátrá tělo, Ital nezná ten zázrak - vepřo-knedlo-zelo.“ Časem pravidelně sbíral zlaté či platinové desky. Repertoár obohacoval skladbami ze zpěvníku svých amerických vzorů Johnnyho Cashe, Waylona Jenningse nebo Krise Kristoffersona.
Zemřel v úterý 7. prosince na infarkt ve městě Espoo. Jeho syn zajímavého jména Jiri Jalkanen je jedním ze zakladatelů metalové sestavy Stone.
Profily osobností, které opustily tento svět, připravuje Jan Rejžek
