Mezi jeho nejznámější díla patří originální křížová cesta v kostele Panny Marie Královny míru na pražské Lhotce, křížová cesta v olomoucké katedrále svatého Václava nebo v kapucínském kostele Panny Marie Andělské na Hradčanech. Řada pražských chrámů mu vděčí za oltářní stoly, počínaje kostelem svatého Jana Nepomuckého přes břevnovskou svatou Markétu po poslední realizaci v kostele Panny Marie a slovanských patronů v Emauzích.
Rodák z Třemošné u Plzně navštěvoval základní školu v Kadani a gymnázium zprvu v Karlových Varech. Po záboru pohraničí se rodina přestěhovala do Prahy, kde po válce pokračoval ve studiu na střední keramické škole a v roce 1949 absolvoval Akademii výtvarných umění u profesora Otakara Španiela. V téže době zachránil vzácný hejnický betlém před příslušníky bezpečnosti, kteří ho chtěli odvézt z místního chrámu, z něhož komunisté hodlali udělat kravín. Dílo rozebral, ukryl na tajném místě a teprve v roce 1990 opět postavil.
Karel Stádník sloužil církvi nejen svým uměním, ale také jako vůbec první český trvalý jáhen, který byl tajně vysvěcen kardinálem Meissnerem 17. listopadu 1984 v Berlíně. Do roku 2001 působil v kostelích na Velízu Kublově a v Praskolesích.
Zemřel ve středu 12. ledna v Praze. S paní Vlastou vychoval syny Václava a Vojtěcha a dceru Markétu. Poslední rozloučení se koná v pondělí 17. ledna v bazilice svaté Markéty v Břevnově.
Profily osobností, které opustily tento svět, připravuje Jan Rejžek
