Krátce poté, co dokončil střední školu, zaujal svým spanilým zjevem producenta Samuela Goldwyna, který ho obsadil coby Rusa Damiana Simonova do Milestonova válečného dramatu dle předlohy Lillian Hellmanové Severní hvězda (1943). Po službě v armádě se objevil například v Rayově gangsterském dramatu Žijí v noci (1948), v Millerově rodinném příběhu Jsi opravdu naše (1950) nebo v Minnelliho a Reinhardtově Příběhu tří lásek (1953). Pod vedením Luchina Viscontiho vytvořil pozoruhodnou postavu důstojníka rakouské okupační armády zamilovaného do italské šlechtičny Alidy Valliové ve snímku Vášeň (1954). Odolal setrvalým nabídkám, aby si změnil jméno, protože si ho lidé pletli s kolegou Stewartem Grangerem.
V dalších dekádách se věnoval televizi a divadlu a smířil se s úlohami v italských westernech typu Barboniho Pravé a levé ruky ďábla (1970), ve Verneuilově špionážním snímku Zmije (1973) nebo ve Fenadyho hororu Drahý zesnulý (1973). Na plátně se připomněl ve Weinerově Zákulisí mocných (1986), jeho posledním titulem byla Posnerova romantická komedie Další velká věc (2001).
V roce 2007 publikoval paměti, v nichž otevřeně líčí svůj pracovní i soukromý život, včetně bisexuality a dlouholetého partnerství s producentem Robertem Calhounem, který zesnul zanedlouho po jejich vydání.
Zemřel v neděli 27. března v New Yorku.
O autorovi| Profily osobností, které opustily tento svět, připravuje Jan Rejžek
