Tým známého textaře se sešel v prostorách pražské Galerie Mánes, jejíž prosklené zdi jsou dle Horáčka „stejně transparentní jako jeho kampaň“. Hale v přízemí dominovalo rozsáhlé pódium, zbytek místnosti zabíraly vysoké stolky a také bar s občerstvením. Návštěvníci, mezi něž patřila například herečka Magda Vašáryová či dokumentarista Robin Kvapil, který chystá celovečerní film o volební kampani, mohli ochutnat řízky v bylinkové strouhance, sendviče či malé muffiny.
Zástupcům médií vyhradili organizátoři speciální prostor se stolky a vlastní televizí, na níž po celou dobu běželo zpravodajství České televize z průběhu voleb.
Po půl třetí se u cesty vedoucí k pódiu utvořil shluk novinářů s kamerami, fotoaparáty a mobilními telefony. Brzy nato dorazil v elegantním obleku Michal Horáček osobně a pronesl úvodní řeč. Poděkoval v ní své ženě Michaele, spolupracovníkům i lidem ve volebních komisích. „Občané již rozhodli, jejich verdikt očekávám s pokorou,“ prohlásil.
Prezidentský kandidát ale strávil dost času v „zákulisí“, kam média po většinu času nemohla, když se ale objevil, hýřil úsměvy a ochotně pózoval fotografům. Sčítání hlasů proběhlo poměrně rychle, a tak bylo brzy jasné, že bývalý majitel sázkové kanceláře příliš velkou šanci na postup do druhého kola nemá.
  |
Skleslá atmosféra ve volebním štábu ale nepanovala. Poté, co si Horáček vychutnal soukromou cigaretu pouze ve společnosti Radky Hrstkové, vyrazil mezi novináře a sršel optimismem. Po čtvrté hodině vystoupil na pódium a shrnul své dojmy z volební kampaně. „Obohatila mě jako sociálního antropologa. Zjistil jsem díky ní, že je naše země lepší, než jak se zdá z médií.“
Pochvaloval si i kultivovanou diskusi v prezidentských debatách a Pavla Fischera i Marka Hilšera označil za skvělé gentlemany. „Doufám, že jsme v debatách nastavili novou laťku politické kultuře u nás. Doufám, že ten, kdo se jich nezúčastnil, právem prohraje, protože projevil zbabělost a neúctu k lidem,“ uvedl a všichni věděli, že právě mluví o Miloši Zemanovi, který odmítl účastnit se předvolebních debat.
Ani přítomní z řad podporovatelů nepůsobili zkroušeně. Jakoby na ně Horáček přenesl svou dobou náladu nezkalenou neúspěchem a některé z jeho výroků odměňovali dlouhými potlesky plnými nadšení.
Horáček evidentně neztratil víru ve změnu společenských poměrů. Z jeho chování bylo patrné, za svůj cíl považuje především prohru Miloše Zemana. „Volby pro mě nekončí. Udělám všechno pro to, aby současný prezident už prezidentem nebyl,“ hlásal. Jeho ochota podpořit Jiřího Drahoše se ve volebním štábu setkala s mohutnými ovacemi.
Bývalému šéfovi Akademie věd nabídl zdarma prostor na billboardech, který si zaplatil dopředu, a požádal své voliče, aby jej v druhém kole podpořili. Po skončení své poslední řeči poskytl ještě několik soukromých rozhovorů různým novinám v potemnělém zadním salonku. Po celou dobu z něj sálalo odhodlání a veselá nálada. Po šesté hodině se Horáček odebral do volebního štábu Jiřího Drahoše, aby mu vyjádřil podporu v nadcházejícím kole voleb.
