Soud s Beckerovou německá média označují za možná poslední velký proces s některým z někdejších příslušníků RAF, která má v letech 1970 až 1998 na svědomí přes 30 lidských životů. První den jednání státní zástupce četl obžalobu. Beckerová se k obviněním odmítla vyjádřit a dění v soudní síni sledovala beze slov a bez emocí zpoza velkých černých brýlí. Údajně totiž trpí revmatickým onemocněním a je citlivá na světlo.
Kdo je vrahem státního zástupce?
Podle státního zástupce Waltera Hembergera obviněná „významně působila při rozhodnutí spáchat atentát na vrchního státního zástupce Bubacka, při plánování a přípravě tohoto vražedného útoku stejně jako při šíření dopisu, kterým se k němu (RAF) přihlásila“. Na rozdíl od syna zavražděného Michaela Bubacka, který v procesu figuruje jako vedlejší žalobce, se ale prokuratura nedomnívá, že držela v ruce pistoli, z níž padly výstřely, které kromě Siegfrieda Bubacka usmrtily i jeho řidiče Wolfganga Göbela a kolegu Georga Wurstera.
Atentát spáchaly 7. dubna 1977 v Karlsruhe dvě osoby s helmami na hlavě, které na motocyklu projely kolem stojícího Bubackova auta. Dosud se ale nepodařilo zjistit, kdo to byl. Za podíl na vraždě poslal soud v minulosti na doživotí do vězení jiné členy takzvané druhé generace RAF Knuta Folkertse, Christiana Klara a Brigitte Mohnhauptovou. Podle nedávno zveřejněných dokumentů a výpovědí, na které upozornil časopis Der Spiegel, ale měla být například Mohnhauptová v době atentátu v Bagdádu nebo v Amsterodamu. Soud chce do prosince vyslechnout na 160 svědků a znalců. Beckerová byla za svou teroristickou činnost už jednou na doživotí odsouzena v roce 1977. O12 let později jí ale tehdejší prezident Richard von Weizsäcker udělil milost. Tento trest se však netýkal vraždy v Karlsruhe, nýbrž střelby v jihoněmeckém Singenu měsíc po atentátu.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
