„Jednou jsem tak musela německy konverzovat docela dlouho. Brňan bez jízdenky předstíral, že je Němec, neustále opakoval, že jako cizinec nerozumí a že nevěděl, co si koupit,“ vzpomíná s úsměvem revizorka Dopravního podniku města Brna Marie Holubcová.
„Vydrželo mu to tři stanice, než plynulou češtinou prohlásil: Dostala jste mě. Bez řečí pak zaplatil pokutu s dovětkem, že jsem byla první, kdo mu vydržel německy tak dlouho odpovídat,“ doplnila.
Zatímco pražský dopravní podnik zaplatil v uplynulých dnech dvěma stovkám svých zaměstnanců půlroční kurz angličtiny a němčiny, brněnský se na nic takového nechystá. „S jazykovou bariérou nemáme problém,“ tvrdí mluvčí dopraváků Hana Pohanová.
Při přijímání nových revizorů už delší dobu platí podmínka jazykové vybavenosti, a co se týká starších pracovníků, kteří cizí jazyk neovládají, má podnik řešení. „Naši pracovníci dostali jednoduchou pomůcku.
Kartičku s krátkým textem, v němž je v angličtině a v němčině jasně popsáno, jaká jsou práva a povinnosti cestujících i revizorů a co se bude dít dál, pokud jízdenku nemají,“ přiblížila Pohanová. V komplikovanějších případech si revizor může rychle přivolat na pomoc jazykově zdatnějšího kolegu. „Řada našich revizorů ale ovládá němčinu nebo angličtinu, případně oba jazyky,“ upřesnila včera mluvčí dopravního podniku.
Anglicky by měli umět i pracovníci jihomoravských dopravních informačních kanceláří. „Není to součást standardů, podle nichž funguje integrovaná doprava na jihu Moravy, ale patří to k jakémusi komfortu pro zákazníky,“ poznamenal Květoslav Havlík ze společnosti Kordis JMK, která veřejnou dopravu v kraji koordinuje. „Jsme navíc jedním z mála míst v republice, kde už nyní jsou informace na jízdenkách z předprodeje nejen v češtině, ale i v angličtině a v němčině,“ dodal.
Cizojazyčné informace jsou však jen na rubu jízdenky, údaje o platnosti na líci jsou pouze v češtině. I tak je ale informace lepší než v jiných městech – například Praha používá angličtinu, Ostrava jako by nepočítala s žádnými cizinci.
Počet cizinců, kteří v Brně využívají služby hromadné dopravy, žádné statistiky neevidují. „Zjistit se to nedá ani podle protokolů s černými pasažéry, protože tam se národnost neuvádí,“ vysvětlila Pohanová. Velká část zahraničních hostů užívá dopravu například k cestě z letiště do centra, zájem vzrostl zejména po zavedení pravidelné letecké linky z Londýna. Dalšími častými zahraničními pasažéry jsou turisté a studenti pocházející z jiných zemí.
12. dubna 2007 9:13
BRNO -
Proč se brněnští revizoři učí cizí jazyky? Aby dokázali najít společnou řeč s černými pasažéry. Paradoxně však většinou nikoli s cizinci, kteří obvykle jezdí s řádnou jízdenkou, ale s Čechy, kteří bez patřičného dokladu někdy zkoušejí revizory přesvědčit, že jsou zahraničními návštěvníky.
