Šestašedesátiletá Schwanová se do souboje o prezidentský post pustila s velkou vervou. Poctivě objížděla celou zemi a toužila Němce přesvědčit o tom, že je přijatelnou osobou, která může Köhlera (také 66 let) v prezidentském úřadu nahradit. Šlo ji samozřejmě jen o celkový dojem, karty jsou totiž v Německu rozdané jasně. Prezidenta totiž nevolí občané přímo, hlavu státu místo toho vybírá Spolkové shromáždění. Včem konkrétně Schwanová pochybila? Podle týdeníku Der Spiegel bylo chybou, že pro svoji kampaň nedokázala vymyslet jedno ústřední téma, kterým by přitáhla pozornost. Populárního Köhlera by tak v případě přímé volby volilo podle čerstvých průzkumů 69 procent obyvatel Německa.
Schwanová se navíc dopustila několika nešťastných výroků. Vsouvislosti s finanční krizí například varovala před vznikem sociálních nepokojů. I když se částečně jednalo o výrok vytržený z kontextu, ulpěla na Schwanové pachuť, že vše maluje v černých barvách. V poslední době antikomunistka Schwanová zaujala odmítnutím označit bývalou NDR za stát bezpráví. „Tak daleko bych v hodnocení nezacházela,“ poznamenala v deníku Der Tagesspiegel s tím, že podle ní NDR nebyla ani právním státem. Proti její kampani se tak začali kriticky ozývat nejen členové CDU, ale i SPD. Navíc i její výrok o NDR přispěl k tomu, že během volby ztratí podporu rozhodujícího uskupení nerozhodnutých volitelů, které se přiklonilo Köhlerovi. Schwanová přitom potřebuje ve Spolkovém shromáždění (je složené z 612 poslanců Spolkového sněmu a 612 delegátů zemských sněmů) doslova každý hlas. Köhlerův tábor složený z CDU/CSU, FDP a Svobodných voličů čítá těsnou většinu 614 hlasů, přičemž ke zvolení stačí i 613. Schwanová může podle předběžných předpokladů počítat s podporou SPD, Zelených a případně i Levice, což může dát dohromady 604 hlasů. Zamíchat kartami však může to, že je volba tajná a vyskytnout se můžou přeběhlíci. Naopak Köhler může k volbě vzhlížet s optimismem. Za dobu prezidentování si vydobyl respekt a proCDU by bylo prohrou, kdyby jeho zvolení neprosadila.
