„Mým nejhlubším politickým a kulturním vyznáním je přesvědčení, že naše země bytostně patří k Západu, a ne k Východu, že nejen jedovatá ideologie panslovanství, ale i Benešova poválečná utopie o „mostu mezi Východem a Západem“ byly a jsou neobyčejně nebezpečné. Nedovedu si představit, že by například představitel Polska úplně ztratil hrdost, ostražitost a pevnost ve vztahu k Rusku, vedoucímu podlou agresivní válku na Ukrajině, že by se servilně podbízel čínským médiím a tvrdil, že se jezdí do Číny učit, jak stabilizovat zemi,“ říká nositel Templetonovy ceny.
Blízký přítel exprezidenta Václava Havla nešetří kritikou na oba prezidentské následovníky, kteří v uplynulých dnech pronesli několik výroků, které rozvířily veřejnou debatu. Klaus se třeba pustil právě do Havla. Označil jej za reformního komunistu a později za zbohatlické princátko.
„Při výročí listopadu 89 si svět znovu připomíná s úctou Václava Havla a jeho nástupce se nikdy nevyrovnal s tím, že ve srovnání s ním působí jako trpaslík. Dřív jsem se na něho hodně zlobil, teď už je mi ho spíš líto,“ hodnotí Halík.
Ještě ostřejší je vůči aktuální hlavě státu - Miloši Zemanovi. A to při hodnocení prezidentovy promluvy v Hovorech z Lán, kdy v živém vysílání padlo několik vulgarit. Ty Zeman zdůvodňoval tím, že se chtěl přiblížit myšlení „pražské kavárny“. „Pokud se Zeman chtěl přiblížit úrovni myšlení svých odpůrců, neměl si po léta ničit mozek alkoholem,“ kontruje Halík.
